A na řepku se taky nedá pohlížet pohledem antibabišovských zakyslíků.

Jednak pěstování řepky jakožto brukvovité rostliny na poli výrazně omezuje jednostranné vyčerpání půdy obilovinami. Dále potom je řepka přece jen (kupodivu) významným zdrojem potraviny - řepkového oleje a potom je významným zdrojem pokrutin, které jakožto bílkovinné krmivo nahražují v krmných směsísh dováženou sóju. Z každého hektaru řepky se získá až 2 - 3 tuny pokrutin.

Eroze půdy na poli se řepkou je taky nižší než s obilím a nesrovnatelně výrazně nižší než třeba na poli s cukrovkou nebo dokonce kukuřicí.

Pokud se řepka na poli nepěstuje moc často, co druhý rok, kvalitu pole výrazně zlepšuje.

I kdyz tu repku pro jeji smrad primo nenavidim, tak na jare jsou ta zlute kvetouci pole lahodna pro oko. A napodzim je navic vybornym a ekologickym hnojivem.

Pbnovitelné zdroje jsou pořád drahíé a neekologické, protože do jejich ceny se musí započítávat náklady na jejich zálohování v době, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Biomasa má zase omezené zdroje.

Mate pravdu, ovsem i Dukovany a Temelin musi byt zalohovany pro dobu jejich nekonecnych odstavek.

Proboho, může mně (úplnému laikovi) zde některý z obhájců větrníků či solárů vysvětlit, jak se bude svítit a topit v noci a za bezvětří Vždyť při dnešních znalostech můžeme prý teoreticky v podmínkách ČR dotovat z těchto zdrojů sotva 10 % v určitou denní dobu, pro plynulé dodávky a bezpečnou síť musí z 90 % vyrábět elektřinu něco velmi stabilního

Nevim co chcete vysvetlovat, jen vam napisi ze v predminulem stoleti take musel pred autem v Londyne bezet clovek s cervenym praporkem.

Prenechte prosim tuto starost tecnikum. Ve svete uz je mnoho na dodavkach vnejsi energie nezavislych obci.

Opatření, které smrdí implementací nařízení EU je vždy průšvih. Nejen soláry, ale i přimícháváni s prominutím "bordelu" do nafty, aby byla dražší a abychom si ničili motory, bioplynky, kdy se pěstuje s dotací kukuřice, aby se s dotací zlikvidovala v bioplynkách. A proto ta nedůvěra k EU u nás. A to nemluvím o dotacích na soukromé podnikání, to je úplný nesmysl.

Pane Smrži, vy jste v první řadě naiva....jsou čisté, nyní již levné, vliv na životní prostředí je nesrovnatelně nižší.....

1. Jsou čisté. Ano, asi jako elektromobily, pouze na první pohled. Vyrábí sice čistě, ale nestabilně, proto musí být formou systémové podpory zálohovány - světe zboř se - uhelnými elektrárnami. Je prováděno způsobem, kdy jsou uhelné bloky provozovány na snížený výkon, aby mohly v případě potřeby v řádu minut, svůj výkon navýšit. To, o čem už lidé vašeho typu nemluví je to, že uhelný blok v režimu sníženého výkonu spotřebovává nezanedbatelně více paliva na vyrobenou jednotku výkonu, takže okamžitě účinně maže možný environmentální přínos zdrojů z větru a slunce.

2. Nejsou levné z jednoho velice prostého důvodu. Kdyby byly, dále by se stavěly. Bez dotace se nestaví nic už od roku 2014.

3. Vliv na životní prostředí je nesrovnatelně nižší...Možná bychom o vlivech mluvili jinak, kdyby zde už byl v OZE instalován výkon klasických zdrojů. On by si pak třeba hukotu větrníků už leckdo všiml. Jenže tím by to nekončilo protože environmentalisté s mokrými sny o energetice 100%

živené z OZE by jich, co se týče instalovaného výkonu, museli vybudovat 3-4x tolik, co je v klasických zdrojích. Ani bychom zde nenašli tolik prostoru, aby se sem vešly.

Jednu perličku na závěr. Ani po téměř dvacetiletce budování OZE u nás, nemáme žádný závazný předpis nebo lépe zákon o umisťování těchto zdrojů. Všechno je naprosto ve vzduchu a investoři s uplacenými "experty" v zádech vám bez uzardění tvrdí takovou nehoráznost, že 150m větrník 300m za vaším domem je v pořádku, jako se stalo v případě větrné farmy Blatno v Krušných horách.

OZE jsou zdroje pro své použití, nelze na nich stavět národní energetiky a pokud ano, pak je férové přiznat, že s nutností budovat zařízení pro uskladnění vyrobené energie, a je jedno jestli to budou baterie, přečerpávačky, vodík, stlačený vzduch nebo cokoliv jiného, to bude řádově dražší než výroba z klasických zdrojů.

I Vy jste, pane Štastný stále stejný.

S uhelnými elektrárnami se nepočítá jako se zálohou, právě z důvodů, které jste uvedl, především kvůli potřebě rychlého startu, bez nutnosti mít "natopeno".

Ceny jsou jasně nejnižší, například studie největšího evropského výzkumného ústavu - Frauenhoferova institutu:

https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/publications/studies/DE2018_ISE_Studie_Stromgestehungskosten_Erneuerbare_Energien.pdf

nebo graf vytvořený agenturou Bloomberg, např. zde: https://www.greentechmedia.com/articles/read/solar-and-wind-catch-up-with-coal-natural-gas-across-the-globe#gs.lKw7O5g. Údaje banky Lazard již neopakuji.

Tendry na výstavbu větrných či solárních elektráren se pohybují v SRN od 20 euro/MWh, zatímco

plánovaná dotace pro Hinkley Point C se 120 USD/MWh.

Na přednášce před měsícem v Praze profesor solární ekonomie Christian Breyer uvedl,

že ceny pro kompletní obnovitelný systém budou, bez externalit, na úrovni dnešních cen, tedy

50-70 euro/MWh, včetně akumulace a sítí.

Proč myslíte, že se v Německu zastavila výstavba fotovoltaiky a neroste, když jejich cena klesá? Něco se přestalo používat, protože to je levnější? To jste už někdy viděl? Na ostrově Samsoe jsem viděl větrníky asi 150 metrů od staveb. Jak si tedy představujete energetiku? Uhlí, ropu a plyn musíme díky emisím přestat velmi rychle používat. Jádro? Víte kolik JE bychom museli postavit, když dnešní podíl jádra činí z celkové energ.spořeby 2%. Několik tisíc. Postačí uran? Dojde patrně v 60.až 70. letech. Fúze? Bude komerčně dostupná (asi) v 90. letech.

Proc neni Florida pokryta fotovoltaickymi clanky a vetrniky? Slunce zde sviti urcite vice nez v Nemecku. Vitr fouka od more pomerne stale. Ve vnitrozemi je spousta nevyuzite plochy (Everglades). Stat (FPL) dava vysoke dotace na porizeni soukromnikum.

Odpoved je jednoducha. Pracuji zde spolehlive nuklearni elektrarny (Turkey Point v Miami a dalsi....), takze el. proud je v prumeru 3 krat levnejsi nez v Evrope. Proc Nemecko rusi 25 fungujicich nuklearnich elektraren a nespolehlive "zelene" zdroje musi zalohovat oteviranim povrchove tezby hnedeho uhli?

Jednoduchá odpověď: protože JE, postavené za relativně nízké ceny, a proto již amortizované, jsou výborným zdrojem příjmu.

V čem jsou podle Vás OZE nespolehlivé, když se zvyšujícím se podílem roste v SRN (asi přesněji neklesá) stabilita sítě - parametr SAIDI.

V USA bylo již několik dočasně "spolehlivých" JE odstaveno, díky vysokým provozním nákladům a u jiných byla stavba zastavena.

Německo je velikým vývozcem elektřiny, uhelná výroba není v principu myšlena jako záloha OZE.

Větrníky i fotovoltaika potřebují 100% zálohu klasických zdrojů, protože nejsou stabilní. Tyto zálohy mají logicky malé využití, tedy drahý provoz a musí se započítat do externích nákladů obnovitelných zdrojů.

Mluvíte o tom, o čem se uvažovalo v některých zemích, např. v Německu, o tzv. kapacitním trhu, v jehož rámci by se ale platila potenciální kapacita záložního zdroje. Nakonec se od kapacitního trhu ustoupilo, protože se prudce snížily ceny akumulace. Podle analogie s jinými zařízeními bude ale jejich cena dále klesat, protože akumulace nepotřebuje být "natopena", aby se za několik desítek minut dostala na pracovní výkon, ale může být připojena ihned.

Protože je s nimi vždycky spojena nějaká lumpárna.

A protože víme už víme, že ekologové nám vždycky řeknou jen půl pravdy, což je stejně dobré jako lež.

Nevím jakou lumpárnu máte na mysli. Například, že jejich emise skleníkových plynů jsou na úrovni desetiny,ale spíše dvacetiny fosilních zdrojů?

Větrná energie je v prvé řadě nestabilní zdroj. Mění ráz krajiny a znamená nebezpečí pro tažné ptáky. Poměrně finančně a časově náročná před realizační fáze. Sluneční energie. Její nevýhodou je pokles výkonu při zatažené obloze na pouhých 5-10 procent. Je potřeba stálého slunečního svitu. Využití energie slunečního záření v přeměnu na elektřinu není příliš levná.

Fotovoltaická elektřina je jedním z nejlevnějších zdrojů. Cenové tendry na nové zdroje se letos v Německu vypisovaly okolo 20 euro/MWh, zatímco JE Hinkley point C bude (dostaví-li se) dotován 120 USD/MWh.

Fáma o tažných ptácích je bohužel trvalá ale nepravdivá, např.: https://www.carbontrust.com/offshore-wind/orjip/birds/ ,zde se popisuje 600.000 videí, které obsahovaly 12.131 záběrů ptačí aktivity v okolí turbíny, a pouhých 6 kolizí. V další studii: The Avian and Wildlife Costs of Fossil Fuels and Nuclear Power, Journal of Integrative Environmental Sciences vol. 9, no. 4, December 2012, 255-278, Vermont Law School Research Paper No. 04-13

je srovnání impaktu různých výrob elektřiny. Vítr má nejméně obětí.

Když nesvítí,tak často fouká, když ani jedno budeme mít akumulace (baterie, vodík, syntet.metan, skalní písty podle prof. Heindla...)

nic proti solárům na střechách, lány solárních panelů na zemědělské půdě, chemicky ošetřované proti přerůstání plevelů, to je v potstatě absolutní parodie na ekologii

Ano, to je nesmysl... Racionální je agrivoltaika, např. v Japonsku či čínské pouši Gobi, kde na půdě částečně zastíněné fotovoltaikou ) úspěšně pěstují zemědělské plodiny. Čili synergie.