Nerovnost byla odjakživa motorem pokroku (zejm. technologického). Já myslím, že z trojice "rovnost-nerovnost-extrémní nerovnost" jsou oba krajní póly cestou do pekel.

Já vím, kde vést tu hranici je trochu otázka, ale v současnosti máme k disposici tolik socio-ekonomických dat, že by nemělo být problémem ji nastavit tak, aby se maximální část populace mohla smysluplně pracovně realizovat...

Ja pouze k tem patentum: vite, ze treba Nicola Tesla jich mel asi 280? Ze se stale nachazeji?

Vážení diskutující, musím se přiznat, že jsem nepočítal s příliš odlišnými ohlasy. Nicméně za ně děkuji, protože cosi naznačují.

Opravdu nejsem ve svých letech tak naivní, že bych si představoval nebo dokonce hlásal nějaké rovnostářství, každému podle jeho potřeb nebo podobné floskule. To je samozřejmě v reálné společnosti nesmysl.

Citované práce mě zaujaly, neboť v nich vidím nikoliv cestu k rovnostářské společnosti, ale cestu ke slušnější společnosti, v jaké doufám, byste chtěli žít i vy. S méně duševními nemocemi (kdo asi vraždí ve školách v USA?), s méně obezitou (méně těžkých nemocí a nižší nároky na zdravotní systém), s nižší kriminalitou a počtem zavřených lidí (nižší náklady na policii a ostrahu), těhotenstvím teenagerů (jak se často nezodpovědný teenager bude starat o své dítě, je-li sám dítě?), s vyšším věkem dožití (to vás někomu chybí?) a s menším množstvím vražd.

A nebo toužíte pro pravém opaku? Více násilí, více drog, více policie a strážců,více alkoholu...?

A to jenom proto, aby úzká vrstva nejbohatších měla ještě více? Patříte snad mezi ní?

Hluboce pochybuji.

Pode Christiana Falbera je nekontrolovaný a finančním systémem vynucovaný exponenciální hospodářský růst je příčinou absurdní nerovnosti: tři nejbohatší lidé na světě mají stejný majetek, jako činí hrubý domácí produkt 48 nejchudších zemí světa se 600 miliony obyvatel. Je to tak správně? Za co se tak zasloužili? Co to přineslo?

To co tu popisujete jsou nemoci státu a jeho vládnoucí kasty. Tedy ne lidí co jsou donuceni v tomto systému žít a pracovat. Demokratický stát je o to zákeřnější, že ovládaní mají pocit, že se na tom vládnutí nějakým způsobem podílejí.

Samozřejmě, že je Jen KSČM, ČSSD, SPD a ANO to tak populisticky naprogramovávají, ale všichni tak nějak zapomínají na rovnost příležitostí. Proto, až budete spekulovat či filosofovat o rovnosti poohlédněte se napravo politického spektra. Nalevo se pouze sází na závist rovnosti pupku.

Děkuji za názor, nemyslím, že bych v článku nějak zvláště filozofoval. Popisoval jsem základní odborné práce zabývající se závislostí příjmové nerovnosti a parametry dobrého života.

Lidé jsou si rovni tím - že jsou lidé. Má se s nimi zacházet lidsky. Ta rovnost končí v okamžiku, kdy mají předvést své schopnosti, dovednosti, intelekt. Tedy se často ozve, že je tomu tím, že neměli rovné podmínky. Tedy to pokřivené, se zase začne narovnávat. To dříve rovné, je zase - záhy nerovné. Tak se to postupně proměňuje , až z toho vzniknou celé dějiny ! Pouze záleží, kdo se kdy - kde objeví. Zda, je v roli narovnavače - nebo narovnávaného ! Sen o rovnosti je jistěže hezký - je to sen o pokrokovém - ničem . Příklad - Vcelku slušně nerovnost řeší sociální stát. Opět vize, odstranit ! a nahradit jerj konečným cílem - Socialismem. A tak furt dokola ...

Ve společnosti, ve které převážná část občanů sní o tom, jaké báječné by to bylo na nejvyšší příčce žebříčku, by strana za rovnost mezi lidmi pohořela. Zatím jsme až po uši ponořeni ve chtivost, tak snad ne navěky

Nejvíc chtiví jsou ti, co mají plná ústa takzvané rovnosti.

Rovnost v příležitosti ano. Rovnost ve výsledku ne.

je to cesta do pekel!!!

Naprosto rovná by mohla být jen naklonovaná populace. Jinak je nerovnost dána již genomovou diversitou, vnějšími vlivy ústícími v různý fenotyp, vlivy rodinné výchovy a spoustou dalších faktorů. Takže dovedeno ad absurdum: naklonovat jednoho Dokonalého, děti po odstavení odebrat matce a vychovávat v jednotných zařízeních podle jednoho mustru. Děsivá a ďábelská představa.

A co si jako představujete pod pojmem rovnost? Ten pojem patří do počtů na ZŠ a ne do politických či sociologických úvah. Máme rovnost před zákonem a rovnocennost jako hodnotící kategorii, jak společnost pohlíží na jednotlivé své členy. Ale žádná obecně platná lidská rovnost neexistuje.

Nerovnost, o níž píšu, je vyjádřena Giniho indexem, a hovoří o příjmové rovnosti. Kdyby byl index 0 měl by každý občan stejný příjem, kdyby byl 1, bral by jeden občan všechno. Tyto hodnoty jsou samozřejmě pouze hypotetické. Gini index se pohybuje mezi 0,2 a 0,6, nejčastěji mezi 0,3 a 0,4.

Nejedná se o žádnou absolutní spravedlnost, ta neexistuje a existovat nebude. Jedná se o míru nerovnosti a z toho plynoucí dobré nebo špatné fungování společnosti.