Úterý 31. března 2020, svátek má Kvido
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 31. března 2020 Kvido

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J10i45ř44í 36S81v82o98b67o91d72a 9815948503576

Odmítání antropické příčiny globálního oteplování není založeno jen na "pocitech pacienta", ale na exaktních důkazech. Takzvané globální oteplování totiž prokazatelně probíhá již několik tisíc let. Máme důkazy o tom, že ještě před šesti tisíci lety se na severní Sahaře, kde je dnes písčitá nebo kamenitá poušť, proháněli sloni, žirafy a antilopy, byla tu jezera a řeky. To všechno zdejší obyvatelé navíc kreslili na skalách u svých obydlí. Od té doby krajina prodělala dramatickou změnu, ovšem bez přičinění člověka. Vliv člověka se od tohoto dlouhodobého celoplanetárního trendu prakticky nedá rozlišit. Proto také nemá žádný smysl, abychom vynakládali gigantické prostoředky a snažili se o ovlivnění atmosféry naší planety nějakým "pozitivním směrem", protože je vysoce pravděpodobné, že to není v lidských silách. Daleko důležitější je věnovat prostředky na zabezpečení životů lidí a nikoli na aktivity, které mají ambice změnit klima celé planety.

Zkuste si jen představit, že by v současnosti došlo k výbuchu podobné sopky, jako byl výbuch Théry asi v roce 1470 před Kristem. Výbuch odpovídal energii sto šedesáti tisíc hirošimských atomových bomb, sloup dýmu dosáhl výšky šedesáti kilometrů, tsunami, která zasáhla pobřeží Středozemního moře měla výšku tři sta metrů. Vývoj civilizací se zastavil na několik desítek let. V Evropě sněžilo i v srpnu.

Na Zemi jsou desítky aktivních sopek s podobným potenciálem. K čemu nám budou technologie, které se pokoušejí pomocí astronomických nákladů snižovat podíl oxidu uhličitého v atmosféře, jestliže dojde k takové události? Co budou dělat lidé v panelových domech, jestliže teplota klesne pod minus padesát? Bude je hřát vědomí, že se podařilo změnit jejich uvažování ve prospěch víry v globální oteplování?

+1/0
15.11.2017 13:39

M74i90l83a70n 82S68m86r76ž 3445624256691

Vážený pane, nejsem si jist, zda jste pochopil paralelu, o níž v článku hovořím. Jistě globální oteplování nesouvisí s pocity pacientů, takový nesmysl by mě opravdu ani nenapadl...

Paralelu jsem uvedl proto, že bychom se měli zamýšlet, kde se bere nerealistické nazírání na náš společný osud a pokusili se s tím něco udělat.

Patříte do první skupiny "popíračů". Váš pohled, že sopky emitují obrovské množství oxidu uhličitého je, pravda, sdílen i mnohými jinými popírači antropické příčiny globálního oteplování. Vězte ale, že ani tento argument není platný. V tomto článku http://worldviewofglobalwarming.org/pdf/2011EO240001.pdf uvádí autor Terry Gerlach, že vulkanické emise oxidu uhličitého jsou alespoň o dva řády nižší než antropický příspěvek. Uvádí, že roční emise vulkánů odpovídají ročním antropickým emisím Floridy, Michiganu a Ohia.

Ani supervulkány, jako Yellowstonská kaldera explodující před dvěma miliony let neemitovaly zásadní množství skleníkových plynů. Podle výpočtu činí současné roční antropické emise více, než by odpovídalo jedné či více supervulkanických erupcí za rok. Pro představu: pouze ropy se stále těží (a spaluje) objem odpovídající zvýšenému průtoku Vltavy na soutoku v Mělníku.

0/0
15.11.2017 15:14

J19i19ř93í 37S72v44o82b90o95d44a 9365248753146

Ve svém článku píšete o "pozoruhodné shodě" mezi postojem těžce nemocných pacientů a postojem společnosti, která je ohrožena civilizačním kolapsem. Přičemž o tom kolapsu píšete, cituji: "je vyvolán fundamentálním porušením rovnováhy mezi přírodou a lidskou civilizací". A globální oteplování je podle vás způsobeno právě oním fundamentálním porušením rovnováhy mezi přírodou a lidskou civilizací". A nyní argumentujete, že "globální oteplování nesouvisí s pocity pacientů, takový nesmysl by mě opravdu ani nenapadl". Uvědomujete si, že tím popíráte sám sebe?

Ve své reakci mne nyní zařazujete mezi "první skupinu popíračů". A píšete něco o "mém pohledu", že "sopky emitují obrovské množství oxidu uhličitého". Nic takového jsem neuvedl. Jasně jsem napsal, že globální oteplování probíhá již tisíce let a že od tohoto dlouhodobého celoplanetárního trendu se vliv člověka prakticky nedá rozlišit. Planeta se významně oteplovala již před šesti tisíci lety, tedy v době, kdy zde žádný průmysl nebyl. Jak chcete odděllit toto tisíce let trvající oteplování od oteplování způsobeného člověkem?

Příklad s výbuchem Théry jsem neuvedl kvůli emisím oxidu uhličitého, ale jako příklad katastrofy, která může fatálně ovlivnit civilizaci, a to bez ohledu na to, jestli budeme nebo nebudeme věřit v antropickou příčinu globálního oteplování. Takových sopek s podobně ničivým potenciálem, jako má Théra, je na naší planetě několik desítek. Proto nemá žádný smysl budovat projekty, které mají ambice "opravovat" zemskou atmosféru. Smysl mají jedině projekty, které sníží křehkost naší civilizace, které zabezpečí životy lidí tak, abychom lépe odolali výkyvům v přírodě, které prostě nastanou bez ohledu na globální oteplování. Nikoli projekty, které se snaží poručit větru a dešti, a to pomocí omezování výkonů ekonomik i lidí. Jedině rozvoj technologií nám může odhalit a zpřístupnit nové zdroje a případně se odpoutat od fosilních paliv.

0/0
15.11.2017 16:47

M21i66l95a40n 86S11m18r57ž 3895564566101

Váš první odstavec zase nedává smysl mě.

Chápal jsem Váš příklad erupce vulkánu právě jako příklad emise oxidu uhličitého, protože ten právě jsem ve článku zmiňoval. Nepochopil jsem argumentaci obecným ohrožením. To přece existuje vždy a pro každého, společnost i individuum. Některým se vyhnout umíme, jiným ne.

Nevím, kde jste vzal tvrzení, že se planeta posledních 6000 let ohřívá. Myslím, že právě naopak v této periodě se Země podle uznávaných analýz před nástupem průmyslové revoluce dlouhodobě ochlazovalo. Naopak bylo nalezeno, že dnes je planeta teplejší, než byla během 70-80% za posledních 11.300 let.

Jak rozlišit co je podíl antropického a přírodního obsahu oxidu uhličitého? To lze uskutečnit izotopickou analýzou C-14. Díky relativně rychlému rozpadu tohoto izotopu jej fosilní uhlík neobsahuje, čímž se liší od přírodních zdrojů uhlíku. Rovněž se k tomuto odlišení používá stanovení koncentrací asi dvaceti dalších plynů, které vznikají při spalování..

Souhlasím s vámi "opravovat" atmosféru, (i když existuje mnoho diskutovaných projektů, které mají za cíl snižovat obsah oxidu uhličitého či zvyšovat albedo) je pofidérní. Mělo by smysl jen potud, pakliže bychom současně s nimi zásadně změnili současný způsob života. Jinak jejich pofidérní smysl by byl jen v to, že nám umožní dále žít nad poměry a pak sklízet trpké plody. Dobrovolně změnit způsob života je ovšem mimořádně svízelné, ne-li nemožné, alespoň v časovém horizontu, který máme k dispozici.

0/0
15.11.2017 20:25

J46i50ř51í 32S10v81o21b21o73d89a 9725638103476

Děkuji Vám za zajímavou odpověď.

Domníval jsem se, že oteplování planety, které probíhá nepřetržitě již několik tisíc let, je všeobecně známou skutečností. Například vznik Egyptské civilizace je dáván do souvislostí s oteplováním a vysycháním severní Afriky. Nejvíce lidí se postupně stáhlo k největší řece, která zajišťovala zdroj vody navzdory tomu, že krajina se postupně měnila v poušť. Píše se o tom i v Encyklopedii Egypta, kterou vydala Karlova univerzita v Praze roku 2007. Máme důkazy o tom, že ještě v době tzv. nulté a první egyptské panovnické dynastie existovala v Egyptě poměrně bohatá měkkýší fauna, jejíž biotop díky oteplování a rozšiřování pouště postupně zanikl.

Slyšel jste někdy o teorii vzniku Bosporského průlivu? Podle dnes již široce přijímané teorie vznikl asi 5600 let před naším letopočtem, kdy rychle tály ledovce v severní Evropě a na Ukrajině. Kvůli tomu došlo ke změnám v zatížení zemské kůry. Rozdíl hladin tzv. "Černého vnitrozemského jezera", které bylo sladkovodní, a Středozemního moře, dosáhl asi sto padesát metrů. Provalení skalnaté šíje mezi oběma vodními plochami bylo geologicko-klimatickou událostí mimořádných rozměrů. Důsledkem byl vznik Černého moře. Řada vrtů prokázala na dně Černého moře zřetelný předěl mezi sladkovodním a mořským prostředím, který odpovídá výše uvedené době. K podobným událostem došlo v Severní Americe při vzniku Velkých jezer. Reliktní glaciální biotopy se vzácnými živočichy i rostlinami se vyskytují i v naší zemi. Jde o velmi omezené biotopy, které se zde zachovaly z doby před asi sedmi tisíci lety, kdy naši krajinu přestaly ovlivňovat ledovce na severu Evropy, které tehdy velice rychle tály.

Zde je článek, který hovoří o tzv. bosporské události:

https://zpravy.idnes.cz/plavil-se-noe-v-cernomori-0hq-/zahranicni.aspx?c=2000M128X01A

0/0
16.11.2017 17:56

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz