Zatím co do Paříže před dvěma léty se sjeli svazáci, kteří udělali hezký výlet, dobře se tam najedli, napsali si diety a podepsali naprostý blábol, musel po nich nutně odborný sektor jejich hujerské plány revidovat, aby bylo čím stabilizovat národní sítě a udržet je tím provozuschopné a funkční. Klidně přihoďte k té hodnotě výšky moře ještě několik nul, už takhle se vám lidé vysmějí. Jestli považujete dodávku elektrické energie 24 hodin denně, 365 dní v roce za samozřejmost, bez které není možné současnou společnost udržet v chodu, pak si jenom s OZE nevystačíte a to ještě hodně mnoho let. Jiné stabilní a dostatečně výkonné zdroje než fosilní a jaderné zkrátka v současné úrovni poznání neexistují.

Před jistým časem bych uznal, že máte pravdu.Nicméně situace v OZE se rapidně mění, mnoho zemí má v plánu 100% obnovitelné elektřiny i dalších segmentů spotřeby (teplo a mobilita). Třeba Německo. Ale již několik zemí či jejich části, je plně zásobováno obnovitelnou elektřinou. Dolní Rakousko, Burgenland (od roku 2013), Kostarika, Uruguay, či okres Luecvhow-Danneberg v severním Německu. To jsou fakta, takže nemáte pravdu, když tvrdíte, že takové zdroje neexistují.

Opravdu 65 metru? Ja cetl, jako worst case 65 centimetru. coz ovsem staci aby treba Hollandsko zmuzelo pod vodou.

Nějaké důkazy pro všechna ta tvrzení o 65 metrech? Nějaké výpočty? Časové limity?

On je tu jeden problém. V momentě, kdy to začnete propočítávat, zjistíte, že je to kolosální nesmysl. Právě proto se těm výpočtům vyhýbá i váš zdroj. Ve skutečnosti v něm jde jen o to, ukázat, jak počítač hezky nakreslil mapu severní Ameriky, s jiným pobřežím. Hezká softwarová hrátka, ovšem realita nebo možnost globální zátopy je jaksi úplně jinde.

Děkuji za dotaz. Bohužel ta data docela sedí, i podle zdrojů z wiki. Objem ledu v Antarktidě je 25,4 mil. km3 v Grónsku 2,6 mil.km3, celkem tedy 28 mil. km3. Plocha moří je 361,3 mil km2. Hustota ledu 0,917. Tedy 28/361,8 * 0,917 = 70,9 metru.

Tedy v případě, že se rozpustí všechen pevninský led v Antarktidě a Grónsku, něco v Antarktidě plave na vodě, to přesně nevím, ale i s tím započtením je odhad docela přesný. Běžně se 60- 70 metrů uvádí v různých zdrojích. Příspěvek termické roztažnosti mořské vody, horské ledovce na dalších kontinentech a čerpání podzemní vody se budou podílet pravděpodobně nepodstatně (myslím, že v desítkách centimetrů).

Kdy se to stane, to je samozřejmě otázka.Nikdo není věštec.Uvedená čísla jsou hrůznou limitou k níž může dojít během 60 let, ale také dříve. To bude záležet jenom na nás, na nikom jiném. Co proti tomu podnikneme.