Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Je konkurence nejlepší co známe?

Z letních měsíců si pravidelně přináším a potvrzuji prostou pravdu o tom, že spolupráce je lepší než soutěž a konkurence. Bylo by možné tuto zkušenost přenést dále a navázat tak na dávnou zkušenost některých kultur?

Po celý život organizuji tábory. Jak pro školy, tak klasické třítýdenní tábory, tak týdenní tábory pro rodiče s dětmi a workcampy pro rodiny i pro mládež. V období bez covidu s mládeží z celého světa (od Jižní Koreje přes Německo a Švédsko až po Kanadu). Bez těchto akcí si již léto nedovedu ani představit.

Co jsem se ve spojitosti se našimi tábory naučil? Mimo šití teepees, výroby kánoe, rychlého rozdělávání ohně a organizace dne, práce, výletů, povídání a her i dalších tábornických dovedností, jsem se naučil něčemu zcela podstatnějšímu. Zjistil jsem, že přirozená spolupráce, společná práce a radost nad výsledky je jedním z nejsilnějších a nejlepších pocitů, které znám. A nejsem sám, kdo to může tvrdit. Pravidelně to vidím to na ostatních tvářích. Veselí při práci, potěšení a hrdost na vykonané dílo. Je zřejmé, že tyto pocity pramení z dávné zkušenosti, kterou jsme nabili v někdejších dobách, kdy jsme ještě žili v tlupách. To je pro nás jedna z výlučných vlastností, kterou jsme se naučili během svého vývoje, pravděpodobně jako kruciální vlastnost pro přežití. Dnes bohužel neexistuje žádná hospodářská filozofie, která by na spolupráci byla založena a fungovala na ní.

Současný kapitalismus ovšem spolupráci nepodporuje, protože cílí na konkurenční boj. Být lepší, zvítězit, potřít, zničit konkurenci. Poněvadž konkurence má pro celkové hospodářství akcelerující efekt. Konkurenční hospodářský i sociální model vede k stále rychlejším závodům, které ve svých důsledcích strašlivým způsobem devastují nejenom přírodu, ale mnohem více lidskou duši a mysl. Vede k závisti, nevraživosti a nepřátelství.

Takovou zkušenost jsem udělal na svých táborech. Děti během celého běhu hrají hry, pracují a věnují se dalším aktivitám. Herní skupiny nejsou předem dané, ale týmy se tvoří se na základě všelikého dělení. Nikdo není trvale proti někomu. S výjimkou posledních tři dní, kdy tradičně hrajeme o poklad. V tomto případě jsou všichni rozděleni do 3-4 skupin, kdy výběr jednotlivých členů družstev je částečně dán volbou, částečně probíhá výběrem a částečně je nahodilý. Pak se odehrává několikadenní lítá soutěž – skupiny běhají po okolí, hledají další zprávy, luští šifry. Konkurují si. Přesto, že se na boj o poklad těší, po jeho skončení si pravidelně veliká část stěžuje na konkurenci a nevraživost, která při hře vzniká.

Naší historickou přirozeností není boj. V minulosti byly rozvinuté komunity, které byly, podle všech poznatků nekonkurenční, nebojující (Mohendžodaro, Çatal Hüyük, Kréta). Krásně to vystihuje čeština: Bojuje, kdo se bojí. Historicky máme raději spolupráci než konkurenci.

Konkurenční model navozuje velmi analogické chování ve válkách, kdy zabíjíme beztrestně protivníky, které vůbec neznáme, a ještě jsme za to odměňování a oslavováni.

Kdo nás žene do nepřirozeného a zhoubného stavu konkurenčního boje, který hoří nejenom mezi firmami, to by se ještě dalo pochopit, ale žene nás do úplně nesmyslné válečné konfrontace mezi státy. Kdo nás pohání do válek a mezinárodních konfliktů? Jistě ten, komu to prospívá. To jsou velcí výrobci zbraní a politici, kteří tak chtějí zamaskovat své chyby, která napáchali a chtějí odvést pozornost jinam. Jsou to ti, kdo prodávají zbraně oběma stranám, jako bylo minimálně 26 zemí v jednom z nejkrvavějších konfliktů poválečné doby, v irácko iránské válce, jak bylo uvedeno Stockholm International Peace Research Institutem? Šesti a půl letého konfliktu se účastnilo 5 milionů vojáků ze 41 zemí.

Za pohádkové příjmy vojensko průmyslového komplexu, pozapomenuté politické chyby a navrácenou politickou prestiž platíme lidskou krví a nekonečným utrpením. Řinčení zbraněmi je dnes slyšet stále častěji. Stále se objevují a jsou generováni noví nepřátelé. Ze Západu se tato nevraživost přesunula na Východ. Nebylo toho již dost? Neměli bychom vzít zpět podstatnou část svobodného rozhodování do svých rukou? Neměli bychom se raději věnovat záchraně ekosystémů na této planetě? Omezení emisí a spotřeby vůbec?

Anebo chceme dále být loutkami v rukou zbrojních magnátů a nezodpovědných politiků?

Autor: Milan Smrž | čtvrtek 24.9.2020 8:53 | karma článku: 12,16 | přečteno: 222x
  • Další články autora

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma: 9,77 | Přečteno: 558x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma: 21,79 | Přečteno: 6086x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Greenwashing v Dubaji

Po téměř 30 letech nepřinesly klimatické konference COP žádný hmatatelný výsledek. Řeči se vedou a emise rostou. V čím zájmu se tak děje? Může jádro být řešením? Nebo lokální iniciativy přinášející instalace zdrojů a akumulace?

2.1.2024 v 9:12 | Karma: 9,86 | Přečteno: 1456x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Patrně již nejsme racionální bytosti

Otázkou ovšem je, zda jsme vůbec někdy racionální byli, nebo jestli nám ve sebezničujícím rozletu bránil jenom nedostatek technologií a masmediální masáže

19.11.2023 v 17:41 | Karma: 8,58 | Přečteno: 304x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Materiály limitou obnovitelné energie?

Máme dostatek drahých materiálů na výstavbu obnovitelných zdrojů? Máme dost lithia pro akumulátory a dost neodymu pro permanentní magnety elektromotorů a větrných elektráren? Nevadí, že jsou v Číně? Máme jiná řešení?

13.10.2023 v 11:22 | Karma: 6,36 | Přečteno: 322x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Nemít nohu nevadí. Hendikepovaní soutěží s „normály“, občas je i drtí

5. května 2024  14:05

Ty příběhy přináší téměř každý podobný závod a dá se očekávat, že je bude mít i právě skončený...

Americké chytré bomby na Ukrajině hloupnou. Na řešení se pracuje

5. května 2024  13:53

Americké vojenské letectvo podniká kroky proti ruskému rušení signálu GPS, které vážně ovlivnilo...

Cyklista vjel do křoví a hlavou narazil do stromu. Přilbu měl, přesto zemřel

5. května 2024  12:07,  aktualizováno  13:52

V sobotu v podvečer řešili jihomoravští policisté dvě dopravní nehody. Na Znojemsku naboural řidič...

Záchranka na maratonu ošetřila 13 běžců po kolapsu, do nemocnice nemusel žádný

5. května 2024  13:30

Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili dosud 13 běžců, vesměs po kolapsu....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 59
  • Celková karma 15,78
  • Průměrná čtenost 1019x
Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Seznam rubrik