Co by nám přinesl výstup z jádra?
V České republice je populární tvrzení, že jaderné zdroje jsou páteří současného moderního energetického systému, a že se po dlouhou dobu bez nich neobejdeme. Jsou potřeba proto, abychom snížili emise oxidu uhličitého, a abychom v budoucnu mohli přejít na nový způsob získávání energie, například na toužebně očekávanou jadernou syntézu. Již samotná skutečnost, že spoléháme na něco, co ještě není, je velmi špatně pochopitelná. Podle názoru odborníka na fyziku plazmatu Jana Horáčka není příliš pravděpodobné, že by fúzní elektrárna mohla být komerčně dostupná před rokem 2090. I kdyby již k žádnému dalšímu zpoždění nedošlo (ač se tak již mnohonásobně v minulosti stalo), přišel by tento krok v každém případě pozdě. Problém emisí musíme zcela vyřešit desítky let před uvedeným datem.
V Evropské Unii provozuje jadernou energetiku pouze 14 z 28 členských zemí, přičemž tyto elektrárny pokrývají téměř 30% elektřiny vyrobené v EU. Jaderná energetika vyžaduje vysoké kapitálové investice a podle nejnovějších cenových analýz jsou její provozní náklady na úrovni celkových nákladů (provozních i investičních) větrné nebo sluneční energetiky. Současná výstavba jaderných elektráren v EU se vícenásobně prodražila (Flamanville i Olkiluoto zaznamenává prozatím trojnásobné zvýšení ceny) a prodloužila se o mnoho let. Na novou výstavbu anglické Hickley Point C i na novou maďarskou elektrárnu Paks se plánuje státní podpora. Rozhodnutí EU o nesystémových podporách je předmětem žaloby Rakouska a Lichtenštejnska.
Vyzrálé technologie výroby obnovitelné elektřiny, jejich velmi nízká cena i zlepšující se ekonomika akumulace obnovitelné elektřiny do metanu (nedávno bylo dosaženo podstatného zvýšení účinnosti celého cyklu) jsou vážným důvodem k přehodnocení ekonomických i technologických hledisek setrvávání na jaderných technologiích výroby elektřiny. S kapacitou podzemních zásobníků zemního plynu (především v ČR) pro syntetický metan mohou OZE pokrývat základní spotřebu (baseload). Připočteme-li k těmto hlediskům ještě bezpečnostní aspekty - v současné době znásobené technologickými možnostmi i teroristickými útoky v Evropě - a stále ještě neexistující konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu v Evropě, pak nejsme daleko od seriózní úvahy o celoevropském odstoupení od jaderné energetiky.
Na počátku března navštívil Prahu, bohužel za nevelkého zájmu novinářů i veřejnosti, rada vlády Horního Rakouska pan Rudi Anschober, spolu s Dr.Fritzem Hinterbergerem ze SERI Sustainable Europe Research Institute. Rudi Anschober inicioval aktivitu bezjaderné regiony v Evropě a usiluje o celoevropský odstup z jádra.
Na přednášce byly prezentovány politické aktivity a výsledky rozšířené studie projektu POLFREE, jenž vytyčuje čtyři cíle trvalé udržitelnosti týkající se emisi, spotřeby abiotických zdrojů, spotřeby orné půdy a spotřeby vody. V uvedeném případě byl projekt rozšířen o odstoupení z jaderné energetiky v EU do roku 2050. Předpokládá se odstavení jaderných elektráren po maximální době 45 let, s tím, že v některých zemích bylo dohodnuto odstavní z jádra již dříve – SRN, Belgie, Španělsko a mimo EU Švýcarsko. Nově zamýšlené stavby se nebudou v Evropě realizovat (Francie Polsko, ČR, Maďarsko, Litva, Turecko). Za tohoto předpokladu by bylo v roce 2030 odstaveno v Evropě již 60% všech jaderných elektráren.
Uvedená data jsou z přednášky, kterou pánové přednesli v Evropském domě v Jungmannově ulici.
Byly předneseny výsledky studie, která konstatovala, že výstup z jaderné energetiky může přinést řadu výhod oproti zbytku světa. V dalším jsou prezentovány výsledky, které srovnávají uvedené parametry v letech 2015 a 2050. Scénáře byly zpracovány pro EU27 (s UK a bez Chorvatska).
Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit z původních 13,5 bilionů euro o 37% na 18,4 bilionu euro při zachování jaderné energetiky a o 42% na 19,2 bilionu euro v případě odstoupení od jaderné výroby
Od roku 2025 se v případě odstoupení od jádra zlepšuje obchodní bilance, co souvisí s vyššími náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Poté se začnou projevovat pozitivní důsledky, snižují se výrobní náklady racionálnějším využíváním energie. To posiluje vývozy a snižuje dovozy. Obchodní bilance se tedy zlepší o více jak 50%, z 360% na 605% oproti roku 2015, v případě zachování, resp. vystoupení z jádra, ve finančních tocích z původních 132 miliard euro na 611 miliard euro, resp. 933 miliard euro.
Zaměstnanost zůstává v obou dvou scénářích stejná, sníží se o 15% vzhledem k roku 2015 na úroveň 192 milionů osob.
Spotřeba primární energie, vyjádřené v jednotkách Mtoe poklesne od roku 2015 z 1500 MToe na 700 Mtoe, což představuje pokles o 54% v případě odstoupení z jádra a na 1100 Mtoe, tedy pokles o 26%, v případě zachování jaderného scénáře.
Pokud se týče průměrné ceny elektrické energie a tepla, bude efekt odstoupení z jádra velmi výrazný. Ze základní ceny v roce 2015, z 19 eurocentů na kilowatthodinu, poklesne cena o 54% na cenu 9 euro centů, ale v případě zachování jaderných zdrojů naopak vzroste na 22 eurocentu/kWh.
Celoevropský výstup z jádra by se tedy vyplatil. Nejenom bezpečnostně, ale i ekonomicky. Přinesl by podle studie SERI sníženou cenu elektřiny, vyšší HDP, snížení spotřeby primární energie a zlepšení obchodní bilance EU. V době, kdy jsou ekonomický profit a konkurenční výhody vyzdvihovány jako významná kritéria, by zmíněná studie neměla být brána na lehkou váhu.
Milan Smrž
Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun
Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
Milan Smrž
Také jste proti Green Dealu?
Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?
Milan Smrž
Greenwashing v Dubaji
Po téměř 30 letech nepřinesly klimatické konference COP žádný hmatatelný výsledek. Řeči se vedou a emise rostou. V čím zájmu se tak děje? Může jádro být řešením? Nebo lokální iniciativy přinášející instalace zdrojů a akumulace?
Milan Smrž
Patrně již nejsme racionální bytosti
Otázkou ovšem je, zda jsme vůbec někdy racionální byli, nebo jestli nám ve sebezničujícím rozletu bránil jenom nedostatek technologií a masmediální masáže
Milan Smrž
Materiály limitou obnovitelné energie?
Máme dostatek drahých materiálů na výstavbu obnovitelných zdrojů? Máme dost lithia pro akumulátory a dost neodymu pro permanentní magnety elektromotorů a větrných elektráren? Nevadí, že jsou v Číně? Máme jiná řešení?
Milan Smrž
Proč není současná zastupitelská demokracie tím nejlepším?
Směřování světa určují agresivní jedinci, jejichž mantrou je boj, hromadění majetku a moci, v podstatě osoby s psychopatickými rysy. Víme o nějaké lepší variantě, která by dala více prostoru odpovědnější a mírumilovnější politice?
Milan Smrž
Česká asociální a neekologická cesta z klimatické a energetické krize
Českou společnost stále méně zajímají problémy klimatické změny. Podporujeme jadernou energii, ale nechceme v obcích jaderné úložiště. Odmítáme větrnou energii, i když je nejčistším zdrojem elektřiny.
Milan Smrž
V něčem se Kazachstán podobá České republice
Před nedávnem jsem byl účastníkem energetického a ekologického semináře v kazachstánské Karagandě a rád bych sdílel některé skutečnosti česko-kazašských podobností.
Milan Smrž
Bytová politika v Čechách a v sousedních zemích
Domácí bytová politika je mizerná, lépe řečeno žádná. Nestaví se sociální byty, v nedostatečné míře se domy se v dostatečné míře nesanují, staví se nové projekty bez fotovoltaiky na střechách a fasádách. Řešení ale existuje.
Milan Smrž
O vítr a slunce se války nepovedou
Stálé propojení válek, násilí a nespravedlnosti s energií je evergreenem. Otroci, uhlí, ropa, plyn i uran představovaly cíle válečného snažení, ale současně byly i válečnými prostředky. Od antiky až do dnešních dnů.
Milan Smrž
Jezdec na koni sinavém – smrt (IV.díl seriálu)
Mohlo by se zdát, že smrt je kvintesencí všech předešlých apokalyptických jezdců. Jak válka, tak nemoci a hladomor za sebou nechávají mrtvé. Proč je tedy mezi apokalyptickými jezdci ještě další zvaný smrt?
Milan Smrž
Jezdec na koni černém – hladomor (III)
Třetí apokalyptický jezdec – hlad patrně přinese nevětší zkázu. Hlad není něco, co by se dalo zvládnout mezinárodními dohodami, vysláním mírových sborů nebo vynikající lékařskou péčí. Hlad je totální zmar.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce ? (II)
Jezdec na koni ohnivém – válka. Další díl mikroseriálu o apokalyptických jezdcích. Tentokrát s tématem, které Evropa za posledních sto let vnutila světu dvakrát. Doufejme, že naposledy.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce?
Soudobá epocha, nazývaná antropocén, či kapitálocén (J.W.More) je vyústěním posledních pěti tisíc let nadvlády člověka nad člověkem a posledních pětiset let absolutní nadvlády peněz a ekonomiky postavené na jejich zmnožování.
Milan Smrž
Otevřený dopis Petru Fialovi
Spor o jadernou energii rozděluje společnost i Evropu. V diskuzi se ale nebere na zřetel, že nám do limitu 1,5 °C, odsouhlaseného pařížskou dohodou, podle americké agentury MCC zbývá při současných emisích jen sedm a půl let.
Milan Smrž
Parlament hlasuje pro vysoké ceny energií
Dne 14.11.2021 odsouhlasila Sněmovna Parlamentu ČR usnesení o zařazení jaderné energie do taxonometrie udržitelných zdrojů EU. Tímto krokem vložila na krk občanů České republiky bianco šek na budoucí drahou jadernou energii.
Milan Smrž
Černý den pro klima v jaderné sněmovně
Nejsem si jist, zda v některé další demokraticky se chápající zemi není v celé sněmovně žádná slyšitelná opozice k jaderné energii. Nejedná se o dědictví totalitního myšlení, které hledá jedno správné řešení, jednu "pravdu"?
Milan Smrž
Otevřený dopis účastníkům protestních shromáždění
Současná hygienická omezení jsou jen pověstnou špičkou ledovce, ohrožujícího základy této civilizace. Nehledě na nesčíslná varování, překračujeme jednu limitu za druhou: přemnožení, skleníkové plyny, těžbu surovin a znečištění.
Milan Smrž
Dostavba letiště VH v Praze - noční můra klimatu i Pražanů
Rozhodnutí magistrátu Hlavního města Prahy o rozšíření letiště je pokusem o pokračování krachující neoliberální politiky a nepochopením zásadního ohrožení klimatickou katastrofou. Konec konců i hazardem se zbytky racionality.
Milan Smrž
Příklady úspěšných energetických transformací ve střední Evropě
Třetí a prozatím poslední pokračování seriálu o úspěšných energetických proměnách větších i menších měst a obcí ve střední Evropě. Vybral jsem místa, která jsou převážně klimaticky velmi podobná České republice.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 15,78
- Průměrná čtenost 1019x
Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice, o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz