Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. února 2023 Vanda

V něčem se Kazachstán podobá České republice

5. 12. 2022 12:34:42
Před nedávnem jsem byl účastníkem energetického a ekologického semináře v kazachstánské Karagandě a rád bych sdílel některé skutečnosti česko-kazašských podobností.

Kazachstán, republika někdejšího Sovětského svazu hraničí na severu s Ruskou federací a na jihu s dalším bývalými světskými republikami: Uzbekistánem, Tádžikistánem a Kyrgyzstánem a na východě s Čínou. Od východu na západ měří asi 3300 kilometrů, tj. více, než činí vzdálenost z Londýna do Moskvy. Obrovská země má pětatřicetkrát větší rozlohu než Česká republika.

Kazachstán má jedny z nejlepších podmínek pro obnovitelné zdroje energie. Nejenom proto, že je to jedna z nejméně hustě osídlených zemí – se svými 7 osobami na kilometr čtverečný, a obnovitelná energie je energií z plochy, ale i svými geografickými podmínkami. Česká republika má ve srovnání s Kazachstánem dvacetinásobně vyšší hustotu osídlení a asi o pětinu vyšší spotřebu elektřiny na hlavu.

Rovinatý sever země je oblastí s velmi silnými větry, kdy udávaná rychlost ve výšce 80 metrech je v průměru 8-9 metrů za sekundu, tedy více, než ve Skotsku nebo na západním pobřeží Irska. Jen potenciál větrné energie v Kazachstánu se udává jako dvacetinásobek současné spotřeby. Kalkulačně by toto množství postačovalo asi pro 400 milionů osob, tedy kapacitě by mohlo zásobovat téměř celou Evropskou Unii, což je třeba brát jako příměr. Přenosem i v síti velmi vysokého stejnosměrného napětí by se díky vzdálenosti ztratilo k jedné pětině generovaného výkonu. Jih Kazachstánu je naproti tomu slunečnou oblastí na úrovni jižního Španělska s možností výstavby fotovoltaiky či solárně termických elektráren s akumulací energie.

Česká republika nemá sice nemá takový obnovitelný potenciál jako Kazachstán, ale podle několika nezávislých studií renomovaných pracovišť (Potsdamský institut pro klimatickou změnu; studie prof. Jacobsona ze Stanfordské univerzity či studie prof. Christiana Breyera z Lappeerantské technické univerzity) má dvoj až trojnásobný potenciál obnovitelné energie vzhledem k současné spotřebě elektrické energie.

O kazachstánské suroviny jeví veliký zájem všechny okolní i vzdálené velmoci: Čína i Spojené státy a Rusko. Veliké ropné a plynové zásoby jsou částečně vlastněny britskými a americkými firmami.

Současné emise vztažené na hlavu jsou v Kazachstánu velmi vysoké, jsou na úrovni USA, okolo 15 tun za rok na jednoho obyvatele. Zatímní podíl obnovitelné energie je v Kazachstánu velmi skrovný, pod jedním procentem. Rovněž v České republice jsme „zapomněli“ na výstavbu obnovitelných zdrojů, jak v současnosti, i s hledem na politickou situaci, často opakují politické špičky z hospodářských a energetických kruhů.

Je zřejmé, že pro dosažení cíle nulových emisí do roku 2060 (Kazachstán posunul hranici k dosažení emisní nuly o deset let) bude zapotřebí obrovské úsilí.

Navzdory vynikajícím podmínkám pro obnovitelné zdroje se i v Kazachstánu uvažuje o výstavbě jaderné elektrárny. Z politického hlediska je to pochopitelné. Vedle uranových zásob má Kazachstán rovněž zájem velkého severního souseda – spolupracovat s Kazachstánem na těžbě a zpracování uranu a vystavět a případně provozovat jadernou elektrárnu.

Jaderná elektrárna by měla být umístěna na břehu unikátního slaného jezera Balchaš. Toto jezero je s postupující klimatickou změnou patrně ohroženo podobně jako již téměř vyschlé Aralské jezero. Chlazení jaderné elektrárny vyžaduje množství vody, která by se sice v tomto případě primárně neodpařila, ale jen ohřála, což ovšem může, při relativně malé hloubce jezera, lokálně ovlivnit jezerní biotop.

Kazachstán má druhé největší zásoby uranu na světě, hned po Austrálii. Převažující moderní metodou těžby je eluční, při níž se do podzemí vtláčí agresivní toxické roztoky. S eluční metodou získávání uranu má ČR pohříchu, a ještě bude mít, své zkušenosti. Za více jak třicet let byly v oblasti Ralska v severních Čechách do země napuštěny čtyři miliony tun kyseliny sírové a statisíce tun dalších kyselin. Množství vtlačených koncentrovaných roztoků kyselin a alkálií se rovná polovině objemu Štěchovické přehrady na Vltavě. Následné škody jsou rozsáhlé, chemickou těžbou bylo kontaminováno asi 369 milionů krychlových metrů podzemních vod, což ohrožuje rozsáhlou zásobárnu pitné vody v severních Čechách.

Likvidace následků těžby byla zahájena po jejím ukončení v roce 1996 a je zatížena obrovskými náklady. V roce 2010 česká vláda počítala asi s 31 miliardami korun na sanační proces v souvislosti s chemickou těžbou ve Stráži pod Ralskem v letech 2012 až 2042. Podle jiných odhadů činily náklady na sanaci po chemické těžbě v letech 1996 až 2011 45 miliard korun a v letech 2011 až 2042 by se mělo utratit dalších 60 miliard korun.

Kazachstánští představitelé tvrdí, že se jedná o čistou technologii. To je ovšem diskutabilní, protože způsob těžby eluční metodou sice nezanechává viditelné stopy, ale naopak mnohem zákeřnější, neviditelné následky. S postupující klimatickou změnou budou i Kazachstánu s vodou stále větší problémy. A voda ve velkém regionu bude kontaminována kyselinami s celou škálou rozpuštěných toxických a radioaktivních látek.

Kazachstánská energetika je starého střihu, i pokud se týče spotřeby. V obytných domech jsou radiátory topení přivařeny k rozvodům otopné vody natvrdo, tedy bez jakékoliv, byť ruční regulace. Domy jsou neizolovány a byty přetopené. Regulační jednotkou jsou okna.

Alespoň v tomto ohledu jsme dál.

Autor: Milan Smrž | pondělí 5.12.2022 12:34 | karma článku: 10.52 | přečteno: 390x

Další články blogera

Milan Smrž

Bytová politika v Čechách a v sousedních zemích

Domácí bytová politika je mizerná, lépe řečeno žádná. Nestaví se sociální byty, v nedostatečné míře se domy se v dostatečné míře nesanují, staví se nové projekty bez fotovoltaiky na střechách a fasádách. Řešení ale existuje.

19.4.2022 v 8:18 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 594 | Diskuse

Milan Smrž

O vítr a slunce se války nepovedou

Stálé propojení válek, násilí a nespravedlnosti s energií je evergreenem. Otroci, uhlí, ropa, plyn i uran představovaly cíle válečného snažení, ale současně byly i válečnými prostředky. Od antiky až do dnešních dnů.

21.3.2022 v 20:40 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 316 | Diskuse

Milan Smrž

Jezdec na koni sinavém – smrt (IV.díl seriálu)

Mohlo by se zdát, že smrt je kvintesencí všech předešlých apokalyptických jezdců. Jak válka, tak nemoci a hladomor za sebou nechávají mrtvé. Proč je tedy mezi apokalyptickými jezdci ještě další zvaný smrt?

15.2.2022 v 10:59 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 175 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Karel Schweitzer

Chvála německých Zelených: Otočili a zachraňují tak německou ekonomiku

Okolnosti mění ideologii. I tak by se dal vysvětlit obrat, který učinili Die Grünen v minulém roce. Zahodili odpor k jaderné energii i militantní pacifismus. Okolnosti je donutily změnit doktrínu a chovat se pragmaticky.

1.2.2023 v 16:23 | Karma článku: 12.02 | Přečteno: 355 | Diskuse

Richard Peterka

Německá sázka na obnovitelné zdroje ohrožuje stabilitu střední Evropy

Německo se na konci loňského roku po dlouhém váhání připojilo ke stropu cen za plyn. 180 EUR za MWh je konsenzuální řešení, Němci však svůj souhlas zobchodovali.

25.1.2023 v 20:30 | Karma článku: 24.25 | Přečteno: 332 | Diskuse

Kateřina Kešnerová

Klimatický socialismus ohrožuje Evropu

V německém časopise ARD Panorama vyšel text, citující německého klimatologa Hanse-Joachima Schellnhubera z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima. Navrhuje, aby byla každému občanovi přidělena roční spotřeba CO2.

24.1.2023 v 13:39 | Karma článku: 27.10 | Přečteno: 493 | Diskuse

Richard Peterka

Legenda o mizejícím Tuvalu žije dál

Od roku 2018 je veřejně dostupná informace o tom, že souostroví Tuvalu v Tichém oceánu zvětšilo svoji rozlohu. Zatím je to dokonce i ve Wikipedii. Do médií však ještě zpráva nepronikla.

20.1.2023 v 7:20 | Karma článku: 25.38 | Přečteno: 435 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Kdo pojede na dovolenou pod větrníky?

Téma, které stojí mimo pozornost: Kolik lidí chce trávit dovolenou vedle větrné elektrárny? Jak vůbec změní vnucení občasných zdrojů energie (OZE) vzhled krajiny?

16.1.2023 v 8:00 | Karma článku: 34.92 | Přečteno: 784 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 961

Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Každý má nějakou erotickou slabůstku či fetiš. Které patří mezi nejčastější?

Mít v sexuálních hrátkách nějakou více či méně podivnou „úchylku“, která nám dělá dobře, rozhodně není hřích. Je to...

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Zemřela zpěvačka Naďa Urbánková. Proslavila se hity Závidím či Drahý můj

Ve věku 83 let zemřela v pátek zpěvačka a herečka Naďa Urbánková, držitelka pěti Zlatých slavíků, interpretka hitů...