Proč je důležité psát o úspěších západoevropských sousedů ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie? Důvodů je více: Předně jsou v České republice mnozí, kteří tvrdí, že nemáme podmínky, moře či velké řeky, ani u nás nesvítí mnoho slunce, a proto nemůžeme počítat s vyšším podílem obnovitelné elektřiny. Studie z několika univerzit (Aarhus, Stanford...) a Fraunhoferova institutu potvrzuje jinou skutečnost. Potenciál větrné energie je podle této studie v ČR vyšší, a to s odečtením chráněných i obydlených oblastí a dalších nevhodných ploch. I při konzervativním výpočtu velmi nízkého využití větru během roku a nejnižší hranici udaného potenciálu vychází asi o polovinu větší výroba elektřiny za rok (122 TWh), než činí současná výroba. Obdobná situace je podle studie Fraunhoferova institutu s fotovoltaikou: potenciál SRN je 2,6 TW (včetně agrovoltaiky), pro ČR můžeme odvodit čtyři až pětkrát nižší potenciál, tedy ročně ca 500 TWh.
Přesvědčit však tradicionalistickou českou společnost, která se cítí podváděná, jak nyní můžeme vidět na protestech proti covidovým opatřením, znamená vyvinout mimořádné úsilí, včetně zapojení známých osob, umělců, sportovců a youtuberů. Nedůvěra v obnovitelné zdroje byla do české společnosti zaseta po roce 2007 přemrštěnými výkupními cenami elektřiny z fotovoltaiky, které v důsledcích podpořily vznik solárních baronů a solárních podvodů. Pozadu nezůstaly ani dezinformační kampaně typu “fotovoltaika nevyrobí ani tolik energie, kolik bylo potřeba na její pořízení”, či “větrné elektrárny jsou sekáčky na ptáky”.
Je třeba si uvědomit, že v tuto chvíli nemáme jinou možnost než obnovitelné zdroje. Jaderná energie je sice také nízkoemisní, ale má své limity: Klesající obsah uranu v těžených substrátech bude znamenat sále nižší energetickou výtěžnost, s blížícím se limitem nulového výnosu energie, o hromadách vytěžené a rozemleté a vyloužené horniny se zbytkovou radioaktivitou ani nemluvě. Pokusy o přepracování použitých palivových článků vedly ke zmnožení odpadů, k mimořádně kontaminující proceduře (La Hague, Sellafield) a k více než 20 zkrachovaným a zastaveným projektům rychlých reaktorů ve světě. Limitou je také chladící voda v řekách a její teplota. Cena jaderné elektřiny se stále zvyšuje a u OZE stále klesá. Výkupní cena elektřiny z plánované jaderné elektrárny britské Hinkley Point C bude dvakrát vyšší, než je současná cena elektřiny z větru. Nejpodstatnějším faktorem je ale časová tíseň. Chceme-li připojit k síti novou jadernou elektrárnu optimálně za 17 let, budeme mít v mezidobí jen málo prostředků na energetiku obnovitelnou a velké problémy se splněním našich klimatických závazků.
Do rozvahy, zda máme čekat na zázraky nebo zda musíme okamžitě konat je třeba vzít v potaz, že hrajeme největší možnou hru. Hrajeme o vše. O přežití této civilizace a pravděpodobně o životy našich dětí. Situace je bohužel mnohem dramatičtější, než nám sdělují zprávy IPCC, stačí se podívat na oficiální předpovědi a porovnat je za pár let s realitou. Vedle antropicky zapříčiněného globálního oteplování jsme nepřímo spustili další akcelerující procesy, jako například tání permafrostu a uvolňování metanových hydrátů z mořského dna s mnohem horšími následky pro atmosféru.
Pakliže nezměníme způsob našich životů, založený ve stále větší míře na spotřebě pro spotřebu, na ekonomice postavené na zvětšování sociálních rozdílů a růstu bohatství pro stále menší část obyvatel této Země. V nejbohatší zemi, v USA je 100 milionů obyvatel, kteří nemají zásobu mizerných 400 dolarů (Daniele Ganzer cituje Forbes). Budeme-li pokračovat v bezskrupulózním rabováním naší společné vlasti – Země, dostaneme se do velmi tristní situace – růst teplot, snižování zemědělských výnosů, nedostatek vody, obrovská migrace obyvatel... Mladí lidé zemřou hlady s krásným mobilem v ruce (Václav Cílek).
Nicméně doufám, že příklady energeticky bilančně soběstačných komunit jako cesty decentralizace přispějí k iniciaci jiného uvažování o budoucnosti.
GÜSSING, RAKOUSKO, počet obyvatel: 3 660 (2016), plocha: 49,31 km²
Implementace: Energetická proměna začala programem energetické účinnosti v roce 1990 a město stanovilo plány na udržení pracovních míst a peněz v této oblasti převzetím spotřeby a výroby energie. Obec za deset let přepnula všechna pouliční světla na LED a vybavila všechny veřejné budovy novými okny a izolací. Město se také rozhodlo přestat využívat energii vyráběnou z fosilních paliv. Zemědělské a lesnické podniky v Güssingu poskytly organický materiál pro dálkové vytápění z biomasy a v roce 2001 začala vyrábět elektřinu a bioplyn v první fungující technologii FICFB (Fast Internally Circulating Fluidized Bed) na světě. Úspěch Güssingu naznačil cestu celému Burgenlandu k následování. V roce 2013 celý region vyrobil dostatek lokálně vyrobené elektřiny k pokrytí poptávky. Güssing se stal turistickou atrakcí pro oblast obnovitelných zdrojů energie a hostí několik set ekoturistů ročně. V regionu se zvýšila místní zaměstnanost. Město má nyní 60 nových společností, 1.500 nových pracovních míst a roční příjmy ve výši 17 milionů $ díky prodeji energie.
HARTBERG, RAKOUSKO, počet obyvatel: 6534 (2016), plocha: 21,58 km²
OZE: Systém dálkového vytápění, energie z biomasy a solární termální a fotovoltaické panely na všech střechách
Implementace: Město Hartberg v Rakousku si stanovilo cíl 100% CO2 neutrality cíl, zahrnující budovy, průmysl i soukromé domácnosti. Cíl je založen na CO2 neutrálním konceptu, vypracovaný společností Joanneum, který ukázal, že bezuhlíková společnost je nejen nezbytná ke zmírnění změny klimatu, ale může být také přínosná z hlediska místní přidané hodnoty. Za posledních 20 let město zavedlo několik opatření. Od roku 2015 jsou vytápěny všechny budovy dálkovým vytápěním, které spaluje dřevní štěpku a elektřina se nakupuje pouze obnovitelná z vodních, větrných a solárních elektráren. na střechách bylo instalováno největší množství solárních kolektorů na přípravu tepelné energie a na další dostupné povrchy střech byla instalována fotovoltaika. K úspěchu Hartbergu přispělo zapojení různých zúčastněných stran. Rozsáhlé diskuse zahrnovaly soukromé osoby, univerzity, energetické odborníky, poskytovatele sdílených automobilů, průkopníky elektronických vozidel a bioplynu atd. Nejdůležitějšími partnery v projektu byli místní politici, místní úřady, dodavatel dálkového vytápění a místní energetická společnost.
HAßFURT, Bavorsko, SRN, počet obyvatel: 13501 (2019), plocha: 52,69 km²
OZE: větrná energie, FVE, bioplynová kogenerace, Power-to-Gas s akumulací vodíku
Implementace: Projekt přechodu na obnovitelnou energii je řízen městským energetickým podnikem, Stadtwerk Haßfurt GmbH. Cíl je jasný je jasný: nulové emise ve všech odvětvích, nejen v městských projektech, ale v celém Německu a na celém světě. Příklad Hassfurtu ukazuje, že tohoto cíle lze dosáhnout nezávisle na komunální úrovni - i když je celonárodní politický rámec nedostatečný a chybí dostatečná vládní podpora budoucích klíčových technologií, jako je power-to-gas, a dynamických cen elektřiny, což by výrazně urychlilo rozšiřování obnovitelných zdrojů. V loňském roce vyrobila městská energetická společnost více než 80 GWh, zatímco spotřeba byla 43 GWh, tedy vyrobila téměř dvojnásobek spotřeby energie. Z článku dále vyplývá, že rozšířená škála informací pro místní politiky a zlepšená komunikace v oblasti energetické politiky mohou významně přispět k energetické transformaci. Kompletní dodávka se 100% obnovitelnými energiemi je již dnes možná. Už to není otázka proveditelnosti, ale spíše efektivní a efektivní implementace. Město Haßfurt leží 130 km západně od Chebu.
JÜHNDE, Dolní Sasko, SRN, počet obyvatel: 985 (2017), plocha: 24,49 km2
OZE: především bioenergie, fotovoltaika
Implementace: V roce 2006 se Jühnde stala první německou energeticky soběstačnou vesnicí. Obec využívá 25 % městské zemědělské půdy a 10 % lesní půdy k 100% zásobování svého vytápění a více než 200 % své potřeby elektřiny bioenergií, z metanu z kravského hnoje a z dřevní štěpky. Jühnde, stejně jako mnoho dalších německých měst, těžilo z německého zákona o tarifních zákonech o výkupních cenách nebo zákona o obnovitelných zdrojích (EEG), které podporují rozsáhlé investice do obnovitelných technologií. V Německu většinu instalované obnovitelné energie vlastní občané, zemědělci a malé podniky. Více
KISIELICE, Polsko, počet obyvatel: 2183 (2017),plocha: 3,37 km²
OZE: Tři větrné farmy, kogenerační jednotka na biomasu, elektrárna na bioplyn a systém dálkového vytápění
Implementace: Průkopnický model pro Polsko, které se při výrobě elektřiny spoléhá z 90 % na uhlí. Město dosáhlo svého 100% cíle v roce 2014 přijetím malých, lokalizovaných řešení. Část městské elektřiny je dodávána dvěma větrnými farmami, které dohromady tvoří 50 větrných turbín o celkové kapacitě 94,5 MW. Třetí 24 MW větrná farma je ve výstavbě a již částečně funguje. Místní farmáři dostávají za pronájem větrné turbíny instalované na jejich pozemku příjem ve výši přibližně 5 000 EUR ročně. Zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny o výkonu 6 MW vyrábí elektřinu spalováním obilné slámy od místních farmářů a je připojena k systému dálkového vytápění, který zajišťuje vytápění 250 budov a slouží více než 90 % místních obyvatel. V roce 2013 byla dokončena výstavba elektrárny na bioplyn, která zpracovává silážní kukuřicí, město zvýšilo výrobní kapacitu o další 1 MW tepla a 1 MW elektřiny. Plánují se příští investice: Do solární FV farmy a do místních mikro řešení, jako malých větrných turbín, střešních solárních panelů a tepelných čerpadel pro místní obyvatele.
(pokračování příště)
