Sobota 6. června 2020, svátek má Norbert
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 6. června 2020 Norbert

Otevřený dopis předsedkyni SÚJB Daně Drábové

21. 05. 2020 18:56:28
Předseda sdružení Eurosolar Milan Smrž píše předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové. Ve své propagaci výstavby nových jaderných reaktorů podle něj úřednice používá zkreslené a zavádějící argumenty.

Vážená paní předsedkyně,

obracím se na Vás ve věci Vašeho nedávného rozhovoru, kde jste podle mého přesvědčení uvedla několik zkreslujících a zavádějících informací.

Nezávislost chodu jaderných elektráren na počasí?

V rozhovoru jste uvedla, že na rozdíl od obnovitelných zdrojů energie není jaderná výroba elektřiny závislá na počasí. To v podstatě odpovídá triviálnímu konstatování, že chod slunečních a větrných elektráren závisí na tom, zda fouká či svítí. Na těchto silách jaderná výroba samozřejmě nezávisí.

Není ale pravda, že jaderná výroba elektřiny není závislá na počasí. Kdybychom tento předpoklad považovali u vnitrozemských elektráren za pravdivý, nebrali bychom v potaz vypínání či omezování jaderné výroby elektřiny díky nedostatku chladící vody, či v důsledku její teploty.

Díky vysoké teplotě chladící vody byla v červenci 2006 zastavena jaderná elektrárna Garoña na řece Ebro ve Španělsku; v srpnu 2018 byl zastaven provoz čtyř jaderných elektráren ve Francii, dvou elektráren ve Švédsku a omezen provoz v některých elektráren ve Finsku, Německu a Švýcarsku; v červenci 2019 byl omezen o 5,2 gigawattu provoz na šesti francouzských reaktorech.

S postupujícími vlnami letních veder, ubývajícími srážkami, zvyšující se teplotou vodních toků a rostoucím suchem se situace bude velmi pravděpodobně opakovat stále častěji. Jaderná výroba elektřiny má ze všech současných kondenzačních elektráren největší spotřebu vody, o desítky procent vyšší, než v případě fosilních elektráren a o řády vyšší ve srovnání s větrnou či fotovoltaickou výrobou. V každém případě přispěje provoz jaderných elektráren ke zhoršení celkové vodní bilance odparem.

V českém tisku se psalo o možných obtížích s nedostatkem chladící vody pro JE Dukovany; situace může být ještě zhoršena kůrovcovou kalamitou, která zuří obzvláště právě v povodí řeky Jihlavy.

Extrémně malá pravděpodobnost velké jaderné havárie?

V rozhovoru jste uvedla, že pravděpodobnost velké havárie je velmi nízká. Dokonce jste uvedla výhled četnosti veliké havárie jednou za deset milionů let. Ve srovnání se statistickou studií vědců z Vysoké technické školy v Curychu a dánské univerzity v Aarhusu se tento váš odhad liší téměř o více jak pět řádů. V citované práci je uvedena pravděpodobnost 50 %, že do roku 2050 dojde k havárii srovnatelné s Černobylem.

Jaderné elektrárny jsou ale nebezpečné i během svého „normálního“ provozu. To dokladují mimo jiné studie o chybějících dívkách či o změně poměru pohlaví, které se v mnichovském Helmholtz Zentrum provádějí pod vedením Hagena Scherba.

Existuje přes šest desítek epidemiologických studií, týkajících se zvýšeného výskytu rakoviny v okolí jaderných elektráren, na které odkazuje tento článek. Před několika lety jsem Vás žádal o provedení analogické studie k těmto studiím. Lakonicky jste to tehdy odmítla, aniž byste zdůvodnila proč.

Nově bylo zjištěno, že jaderné elektrárny zůstávají nebezpečnými emitenty radioaktivity, především emisemi postupně nashromážděného tritia i po ukončení provozu a odstranění paliva a byla v té souvislosti navržena změna současných standardů.

Celková spotřeba energie

V rozhovoru jste uvedla, že kdybychom chtěli uspokojit všechny energetické potřeby pouze z obnovitelných zdrojů, museli bychom snížit naši spotřebu na 40%.

V případě plně obnovitelného systému zásadně poklesne spotřeba primární energie, když nebudeme potřebovat nízko účinné kondenzační elektrárny se spalováním fosilních paliv a primární energii dodají především slunce, vítr a další přírodní energie. Účinnost těchto energetických procesů bude zásadně vyšší, než současná.

V případě výroby elektřiny se zvýší z průměrných 40 % ve fosilních elektrárnách na 100 % v elektrárnách slunečních a větrných, v případě tepelných plynových generátorů tepla vzroste účinnost ze současných 85 % na 340 % v případě tepelných čerpadel poháněných obnovitelnou elektřinou. Elektromobilita rovněž přinese zásadní zvýšení účinnosti, a to z dnešních 25—40 % u spalovacích motorů na účinnost 80 %, jak ve své práci uvádí profesor solární ekonomie Christian Breyer.

Největším spotřebitelem energie je segment spotřeby v domech, která činí v evropských podmínkách 41% celkové energetické spotřeby. V Evropě již stojí několik stovek domů, které vyrábějí více energie, než samy v roční bilanci spotřebovávají. Ve Skandinávii byly řadové domy rekonstruovány do energoautarkní formy a jsou plně celoročně zásobovány primární obnovitelnou energií z vlastní střechy.

Pakliže lze stavby v pasivní nebo dokonce energeticky pozitivní podobě vystavět, či je do této podoby rekonstruovat v horších klimatických podmínkách, lze je vystavět i u nás. To jsou řešení, která navíc s minimálními externími náklady a vyšším stupněm recyklace jsou již dnes levnější než jaderná či fosilní varianta.

Uvedené možnosti zvýšení účinnosti nepředstavují žádné zvýšené riziko, jako je tomu v případě jaderné energie, ani odpad, který bude muset být za velkých nákladů a se stálou nejistotou uskladněn na dobu o několik řádů převyšující trvání moderní civilizace.

Pokrytí základní spotřeby a akumulace

O jaderné energii se velmi často hovoří jako o zdroji, který je a bude po uzavření uhelných elektráren nutný k zajištění základní spotřeby — base load. Protagonisty obnovitelné energetiky je ovšem tato domněnka zpochybňována, protože s krátkodobou i dlouhodobou akumulací lze spotřebu pokrýt, což bylo prokázáno v dynamických simulacích, založených na okamžité spotřebě a odpovídajícím osvitu a rychlosti větru.

Jako akumulaci jste zmínila baterie, ty jistě jsou důležité, především kvůli vysoké účinnosti. Jisté typy baterií zůstanou jako krátkodobá možnost akumulace. Nicméně baterie jsou v povědomí veřejnosti malé a vydrží jenom relativně málo pracovních cyklů. Nechala jste ovšem bez povšimnutí jiné akumulační technologie, především technologicky zvládnutou a v průmyslovém rozměru již pracující konverzi obnovitelné elektřiny na syntetický metan a jeho následné uskladnění v podzemních zásobnících, resp. V tlakových plynovodech. Před více jak rokem na světě existovalo již pětadevadesát jednotek pro přeměnu elektřiny na plyn — Power to Gas — některé z nich v průmyslovém rozměru, jako příkladně jednotka v německém Wertle.

Investiční náklady procesu stále klesají a ve výhledu třiceti let mají na jednotku instalovaného výkonu dosáhnout méně než deseti procent ve srovnání s investiční náročností jaderné výroby elektřiny.

Tyto skutečnosti jste v rozhovoru nejenže nezmínila, ale naopak jste se explicitně vyjádřila ve smyslu, že žádné velkoobjemové akumulačních technologie zatím neexistují.

Vážená paní předsedkyně, naše evropská organizace v souladu s významnými evropskými odborníky, institucemi a univerzitami považuje 100% obnovitelné energie za reálně uskutečnitelné, nejpozději do roku 2050. Nové výsledky výzkumů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a akumulace dávají tušit veliký posun efektivity a další snižování ceny.

Projekt občany dotované elektřiny z plánované jaderné elektrárny se někdy srovnává s dotacemi pro obnovitelné zdroje energie. Když pro tuto chvíli pomineme, že výše českých dotací je z velké části podmíněna po několik let v minulosti špatně stanovenou výkupní cenou fotovoltaické elektřiny, je skutečností, že celosvětová podpora ve svých důsledcích vedla k nečekanému rozvoji technologií obnovitelné energetiky, které přitom ze státních rozpočtů podporovány nikdy nebyly.

Pak se zbývá zeptat: co přinese dotace do jaderné technologie? Nebude to jenom záchranná injekce odcházejícímu odvětví z kapes daňových poplatníků?

Autor: Milan Smrž | čtvrtek 21.5.2020 18:56 | karma článku: 12.70 | přečteno: 1106x

Další články blogera

Milan Smrž

Možná pozitiva krize

Máme pokračovat dosavadním směrem nebo bychom se měli zastavil a v konsenzu hledat jiná řešení? Nemohla by právě dnešní krize být chvílí, v níž se zamyslíme nad nesmyslným paradigmatem stálého růstu a jeho devastujícími následky?

3.4.2020 v 18:11 | Karma článku: 8.71 | Přečteno: 240 | Diskuse

Milan Smrž

Co se stalo s Energiewende v Německu?

V Německu se v posledních letech zastavila Energiewende - energtická proměna, která měla za cíl změnit fosilně jaderný koncept obnovitelnou energetikou. Co bylo příčinou? Změna podnebí, vysoká cena nebo politické rozhodnutí?

29.2.2020 v 9:38 | Karma článku: 20.01 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Milan Smrž

Zeman, Kubera a Vondráček o klimatu a energii – prolhané novoroční poselství

Vysocí ústavní činitelé nám ve svých novoročních projevech popřáli všechno nejlepší do nového roku, nicméně jejich poselství do let dalších je ve svých důsledcích více než tristní.

16.1.2020 v 20:53 | Karma článku: 16.89 | Přečteno: 909 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Alexandra Dítětová

Platí ekoaktivisty solární baroni, nebo Čína?

Demonstrace za zavření všech českých uhelných elektráren, kterou dnes uspořádali ekologičtí aktivisté u elektrárny Prunéřov, znovu potvrdila, že jim ve skutečnosti o klima vůbec nejde. To by totiž požadovali úplně něco jiného.

5.6.2020 v 14:17 | Karma článku: 35.99 | Přečteno: 832 | Diskuse

Renata Šindelářová

Mrtvolky všude kolem nás

Pesticidy nezabíjí jenom škůdce, vyvražďují také tolik užitečná a pro život nás všech nezbytná včelstva. Týká se ale také mnoha dalších zvířat. Trávení hrabošů následně způsobuje smrt dravých ptáků.

28.5.2020 v 13:02 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 206 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Dostane virus Nobelovku za ekologii?

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

26.5.2020 v 10:00 | Karma článku: 9.33 | Přečteno: 126 | Diskuse

Valtr Sodomka

Spalování uhlí aneb jak si kupujeme svědomí

Tento článek jsem měl nějakou dobu „v šuplíku“, protože jsem ho chtěl doplnit o zprávu o globální spotřebě uhlí. Nakonec jsem použil statistiku organizace Urgewald – viz. P.S. na konci článku. Takže se vyplatí dočíst to do konce.

24.5.2020 v 18:00 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 448 | Diskuse

Jarmila Dubravská

Sneží a nie je to repka

..zvažujem že si otvorím kaderníctvo, veď sme na tom rovnako, ja zootechnička o kaderníctve a kaderníčka o poľnohospodárstve....

24.5.2020 v 15:48 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 213 | Diskuse
Počet článků 36 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 895

Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Najdete na iDNES.cz