Mnozí protagonisté jaderné energie s netajenou radostí poukazují na to, že nejenom u nás, ale především také v Německu - nositeli Energiewende, se přeměně do obnovitelné formy energetiky příliš nedaří. Tuto situaci pak svádějí na principiální chyby ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie, zatímco, stejně jako u nás, jsou na vině špatná politická rozhodnutí a zájmy oligarchů. Často se u nás také operuje tím, že nemáme pro obnovitelnou energetiku podmínky, ačkoliv se naše podmínky příliš neliší od německých, pakliže nebereme v potaz pobřeží Severního moře a Baltu, kde je v moři bylo v roce 2019 instalováno jen 14 % celkové větrné kapacity Německa.
Jak a kde vlastně začalo tažení za obnovitelnou energetikou?
Předjezdcem obnovitelné energetiky bylo Dánsko, především ze dvou důvodů. Jednak kvůli své daňové politice, kdy ponechalo po překonání ropné krize v 70. letech ceny ropných produktu na vysoké hranici a z takto získaných prostředků financovalo rozvoj obnovitelné, především větrné energetiky, a druhým důvodem jsou vynikající větrné podmínky v Dánsku.
Vzhledem ke své velikosti nemohlo Dánsko dlouho setrvat v čele tohoto úsilí a na jeho místo se dostalo Německo. V roce 1991 byl implementován zákon o povinném odkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů do veřejné sítě (Stromeinspeisungsgesetz). Tento zákon byl v roce 2000 nahrazen zákonem EEG (Erneuerbare Energire Gesetz) a aktivitou 100.000 slunečních střech. Podstata tohoto zákona byla velmi jednoduchá: provozovatelé větrných a solárních systémů dostávají pevnou cenu za vyrobenou elektřinu po dobu 20 let. Tato záruka znamenala, že lze investice dobře spočítat, stavba zařízení je tudíž snazší, kdokoliv se může zúčastnit a banky poskytovaly levné půjčky.
Zákon EEG umožnil za posledních 20 let vybudovat 1,7 milionu solárních a 30 000 větrných turbín. Mnoho majitelů domů, zemědělců a podniků investovalo do solárních panelů na svých střechách. V případě větrných turbín investovala především místní družstva, městské elektrické podniky a malé podniky. Zákon se stal se vzorem pro podobné předpisy ve více než 70 zemích po celém světě.
Německá Energiewende již několik let zpomaluje a dochází ke ztrátě pracovních míst. Pozornost paradoxně přitahuje německý hnědouhelný průmysl s 20.000 zaměstnanci, ale ztrátě více než 100.000 pracovních míst v obnovitelných zdrojích energie se velká pozornost nevěnuje.
V Německu se solární expanze od roku 2013 značně zpomalila v důsledku legislativních změn. Více než 70 000 z 110 000 pracovních míst v solárním průmyslu bylo ztraceno. Změna zákona způsobila od roku 2017 prudký propad větrné energie. Od té doby přišlo o práci přes 48 000 ze 160 000 zaměstnanců. Podle Německé asociace pro větrnou energii je nyní ohroženo dalších 25 000 pracovních míst. Došlo k změně pravidel pro větší projekty o pevné výkupní ceně a jejich náhradě vypisovanou soutěží o nejnižší ceny, a ke stanovení hranice pro maximální roční objem výstavby. Dále byla stále rostoucímu počtu různých podniků stanovena finanční privilegia, když jim byla prominuta platba na podporu obnovitelné energie, takže jejich podíl plateb byl rozpočten na ostatní uživatele.
To se stalo navzdory tomu, že studie prokázaly, že pevné výkupní ceny jsou vhodnějším nástrojem pro implementaci obnovitelných zdrojů energie a přinášejí nižší cenu a vyšší instalační objemy. Tato skutečnost je známa již dlouhou dobu, jako jeden z prvních na rozdíl mezi politicky stanovenou cenou a politicky stanoveným množstvím upozornil dánský výzkumník Frede Hvelplund.
Rychlost výstavby slunenční a větrné energetiky v SRN (BSW, Solar Power Europe, Deutsche WindGuard, BWE)
Podle Hans-Josefa Fella, prezidenta Energy Watch Group, je třeba na přípravu výběrového řízení na větrnou energii získat několik set tisíc eur na povolení, pozemky a další náklady. To znamená, že dnes již neexistují iniciativy na zakládání energetických družstev. Občanské aktivity pro větrnou energii se také zcela zastavily. V důsledku změn v zákoně začala v roce 2012 klesat výstavba solární a v roce 2017 také větrné energetiky.
Podle výpočtů Fraunhoferova institutu ISE by bylo v Německu možné zcela klimaticky neutrální zásobování energií. Nákladově optimální by proto byl mix přibližně 206 gigawattů (GW) fotovoltaiky, 170 GW větrné energie na zemi a 85 GW na moři. Ve srovnání se současnou situací by se jednalo o čtyřnásobek výkonu fotovoltaiky na střechách a ve solárních parcích, téměř třikrát tolik větrných turbín na pevnině a 12krát tolik v moři. Na roce 2019 mělo Německo 46,3% obnovitelné elektřiny v síti.
Nové solární a větrné elektrárny se staly nežádoucí konkurencí velkých elektrárenských společností. Spolková vláda vyšla vstříc velkým výrobcům energie a změnila EEG. Do zákona byla zavedena omezení a překážky, byla ohraničena roční výstavba a byla zavedena nabídková řízení.
Pokud chcete dnes postavit větrnou turbínu nebo solární park, musíte se přihlásit do cenové soutěže a stavět je možné pouze v případě, když byla zadána zakázka. Pro družstva, komunální služby a malé podniky byly projekty zdlouhavé a drahé a mnoho z nich stáhlo své plány další výstavby.
Zdánlivým paradoxem je skutečnost, že se výstavba zdrojů obnovitelné elektřiny se zpomalila v letech, kdy výrobní cena obnovitelné elektřiny z nových zdrojů začala být stejná nebo nižší, ve srovnání s fosilními a jadernými zdroji. Tím se ovšem zvýšila konkurenceschopnost obnovitelné elektřiny.
Do roku 2050 by Německo mělo být uhlíkově neutrální.
