Kolik času nám zbývá?

20. 09. 2018 11:05:28
Nebezpečí klimatické změny stále nenachází v českém myšlenkovém prostoru přílišný ohlas. Je ale pravděpodobné, že čas co zbývá do masového vymírání živočišných a rostlinných druhů na této planetě se rychle nachyluje.

V roce 1989 prohlásil Noel Brown, vedoucí UNEP (Agentura OSN pro ochranu životního prostředí), že máme 10 let na zvládnutí skleníkového jevu, jinak se dostane mimo lidskou kontrolu. Hermann Scheer(1940-2010), významný německý politik a důsledný propagátor obnovitelné energie, mimo jiné nositel Alternativní Nobelovy ceny na pražské přednášce citoval polského satirika „...někteří lidé začínají dělat jisté věci již od začátku příliš pozdě“.

Někteří bohatí a vlivní lidé již nyní hledají útočiště na vzdálených výspách světa - Mark Zuckerberg na Havaji; Peter Thiel, zakladatel systému Payl Pal a proslulý režisér James Cameron Novém Zélandě. Patrně o blížícím se kolapsu vědí, počítají s ním a kupují rozlehlé nemovitosti a pozemky, kde by se dalo vyhnout blíží se katastrofě. Jedná-li se ale o katastrofu globální, před níž nás žádné místo trvale neuchrání, jde o bláhový útěk před neodvratným koncem.

Ve svém článku ze září tohoto roku „Extrémní výkyvy počasí a sedmé masové vymírání druhů“ srovnává australský autor Andrew Glikso probíhající antropogenní klimatickou změnu s pádem velikého meteoritu, poslední dobou ledovou a tzv. PETM, což byl nejvyšší nárůst teploty za posledních 65 milionů let na přelomu paleocénu a eocénu. Tento nárůst teploty byl mnohem pomalejší, trval v desítkách tisíc let, po níž mohlo dojít alespoň k nějaké adaptaci, přesto tehdy více než polovina druhů vyhynula. V antropocénu je emitované množství oxidu uhličitého minimálně 15 krát vyšší a rychlost změny je o mnoho řádů rychlejší a pohybuje se ve stovkách let. Současné zvyšování teploty je mnohem rychlejší než PETM i než poslední doba ledová. Jeho rychlost, odvozená od nárůstu emisí uhlíku je téměř identická se zásahem velikého meteoritu.

Obdobně se vyjadřujících autorů není málo, mezi nimi můžeme jmenovat arizonského profesora Guy McPhersona na jehož blogu je uvedeno mnoho článků, rozhovorů a videí, které mapují klimatickou změnu a nadcházející globální kolaps. Tento evoluční biolog je přesvědčen že k masovému vymírání života na zemi může dojít během deseti až patnácti let, a nebo také dříve. V jeho obsáhlé revue o klimatické změně je uvedeno několik stovek odkazů a detailní rozbor faktorů klimatické změny.

Guy McPherson není jediným, kdo upozorňuje na nebezpečí plynoucí z globálního oteplování. Již před 160 lety to byl diplomat George Perkins Marsh (1801-1882), považovaný za prvního amerického ekologa, který upozornil na nebezpečí klimatické změny a špatného hospodaření se surovinami. Můžeme dále zmínit Franka Capru v roce 1958, či text rakouského myslitele Ivana Illiche (1926 – 2002) z roku 1978. Na žádné z těchto varování světové společenství v podstatě nereagovalo. Světové emise stále rostou a veřejnost se zajímá o chiméru ekonomického růstu. Po tříleté pauze narostly globální emise v roce 2017 o dvě procenta.

Nelze přesně vědět, co a kdy bude následovat. Možné ale je, že jsme již osudovou hranici překročili a není návratu.

Kde hledat příčinu?

Hlavní příčiny jsou dvě: negace vědeckých poznatků a nadřazenost ekonomie nejenom nad přírodou, ale nakonec i nad zdravým rozumem. Veřejnost v některých zemích vnímá tyto skutečnosti velmi citlivě: například v USA proběhlo v posledních letech mnoho demonstrací např. March for Science 2017, které upozorňovaly na dominanci politiky nad vědou; jedné z největších se účastnilo v různých městech okolo jednoho milionu osob.

Těžko vinit samotný neregulovaný kapitalismus, protože se stal modlu a vytouženým cílem většiny. Jaký paradox: pakliže bychom uvažovali nad totalitním teokratickým režimem nebo nad absolutní vládou jedné strany zasahujících ve všem do našich osudů, jistě bychom našli mnoho důvodů, proč takové systémy odmítnout. U soudobého neoliberálního kapitalismu, který rovněž ovlivňuje prakticky všechny oblasti našeho každodenního života, je tomu ale zcela jinak. Zde nám totalitní praktiky jedné jediné posvátné pravdy nijak nevadí, ale naopak velká část veřejnosti je vítá, považuje za správné a perspektivní.

Často se argumentuje důležitostí ekonomie, pakliže ale vážně myslíte, že ekonomie je důležitější než životní prostředí, tak udělejte tento pokus: Pokuste se zadržet dech po dobu, co budete přepočítávat peníze.

Autor: Milan Smrž | čtvrtek 20.9.2018 11:05 | karma článku: 14.68 | přečteno: 607x

Další články blogera

Milan Smrž

Jak zajistit levnou energii pro všechny

Ač ceny elektřiny rostou, stále je příliš levná, srovnáme-li její cenu s externalitami fosilní či jaderné výroby. Další zdražení by mohlo vést ke snížení spotřeby, doplatily by na ně však chudší vrstvy. Nabízí se win-win řešení.

12.1.2019 v 15:11 | Karma článku: 19.07 | Přečteno: 1456 | Diskuse

Milan Smrž

Jakou šanci má obnovitelná energie v Parlamentu?

Parlamentní seminář na téma energetické budoucnosti ČR a perspektiv energetické politiky proběhl dne 27. 11. 2018. To co zaznělo, byla směs bezradnosti a neinformovanosti.

1.12.2018 v 16:09 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 314 | Diskuse

Milan Smrž

Evropské energetické projekty

Evropské sluneční projekty propagují obnovitelnou energetiku, která přináší profity životnímu prostředí, financím svých uživatelů a decentrálním charakterem podporuje soběstačnost a sílu komunit. Mohou se stát inspirací pro ČR.

19.11.2018 v 16:12 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 423 | Diskuse

Milan Smrž

Proč nemáme rádi obnovitelné zdroje energie?

Jsou čisté, nyní již levné, vliv na životní prostředí je nesrovnatelně nižší. Proč tedy ne? V české kotlince se navršilo několik chyb, které se podepsaly na nedůvěře české veřejnosti k obnovitelným zdrojům energie.

9.11.2018 v 20:57 | Karma článku: 35.73 | Přečteno: 4143 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Marek Hurt

Kdy se EU zeptá skutečných odborníků?

Rozhodování jen na základě idejí do ekonomiky nepatří. Má devastující účinky. Ověřily si to všechny „východní“ evropské země. Teď se tak rozhoduje EU. A také míří do pekel.

18.1.2019 v 14:44 | Karma článku: 28.95 | Přečteno: 538 | Diskuse

Anna Valentová

Studie: Plast je ekologičtější, než papír

Proč je při snaze o zlepšení životního prostředí i o záchranu světa nezbytné uvažovat komplexně, jasně ukazuje studie americké poradenské společnosti Boustead Consulting & Associates.

17.1.2019 v 12:04 | Karma článku: 25.50 | Přečteno: 1056 | Diskuse

Jaroslav Jirát

Na oteplování sobecky

Globální oteplování postupuje a bude postupovat dál. Bez ohledu na naivní úsilí Evropy. Produkci CO2 ovládá (spolu s USA) Čína, Indie a další přelidněné asijské státy

17.1.2019 v 9:07 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 297 | Diskuse

Aleš Erber

Lék na záchranu českých lesů a jejich vlastníků existuje!

Letošní rok bude pro lesnicko-dřevařský sektor devastující a pro některé vlastníky lesů existenční! Na hrubý pytel patří hrubá záplata! Řešení krize tkví ve vyhlášení nouzového stavu a ve výkupu dříví garantovaným státem!

15.1.2019 v 12:29 | Karma článku: 18.43 | Přečteno: 834 | Diskuse

Mirek Matyáš

Němečtí elektromobilisté jsou truhlíci …

... alespoň takový pocit jsem získal po přečtení článku od blogokolegy Zímy. Je možné, že v Německu jezdí s elektromobily samá paka?

14.1.2019 v 14:01 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 1579 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 13.50 Průměrná čtenost 825

Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Najdete na iDNES.cz