Zemní plyn je problém a nikoliv klimatické řešení
Zemní plyn, pozůstávající především z metanu, se považuje, donedávna i odbornou veřejností, za relativně čistý zdroje energie. Mnohdy se říká, že zemní plyn je mostem do bezemisní budoucnosti. V poslední době byly ale zjištěny závažné nové skutečnosti, na jejichž základě bychom měli postoj k tomuto fosilnímu palivu změnit.
Se zvyšující se cenou zemního plynu začala být ekonomicky (nikoliv však ekologicky) přínosná těžba netradičních zdrojů zemního, tzv. břidličného plynu. Tento plyn se nachází ve vrstvách sedimentů, kde je uložen v malých bublinách, jež vznikly usazováním anorganického materiálu spolu s částečkami organické hmoty, a působením času, tepoty, tlaku a mikrobiálního prostředí se proměnily na zemní plyn.
Těžba břidličného plynu se provádí metodou hydraulického štěpení, hydrofracturingu (HF). Do plynonosné vrstvy vyvrtá vodorovný vrt a do něj se vhání za pomoci tlakových rázů směs vody, písku a mnoha chemikálií, která má za úkol rozrušit strukturu sedimentované vrstvy a uvolnit bublinky metanu. Metan se pak potrubím odvádí na povrch a běžným způsobem se distribuuje. Technologie je známá několik desetiletí, ale teprve při nárůstu ceny plynu se její realizace stala ekonomickou.
Negativní následky HF jsou neopomenutelné. Stejně jako těžba nekonvenční ropy i břidličný plyn má mnohem vyšší přímé i nepřímé emise skleníkových plynů spojené s úniky metanu při dopravě a čerpání tlakové kapaliny potřebné pro HF. Do roku 2011 bylo vyvrtáno v USA celkem 40 000 plynových a ropných vrtů, z nichž tři čtvrtiny leží v oblastech s nedostatkem vody, v roce 2017 počet všech vrtů přesáhl 1,2 milionu. Mnohde takové jednání naráží na odpor a v některých státech na východním pobřeží USA (Maine) byl HF zakázán.
V ČR se bohudíky podařilo zabránit větším průzkumům ložisek břidličného plynu, jednak díky mnohem méně výhodným geologickým podmínkám ve srovnání se Severní Amerikou, jednak díky zdárně vedenému odporu ohrožených obcí a nevládních organizací, především v severovýchodních Čechách. V sousedním Polsku je situace méně příznivá.
Ačkoliv se prohlašuje, že energetické využití metanu je z klimatického hlediska mnohem výhodnější než v případě uhlí, je jeho klimatický účinek naopak vyšší. Již podle několik let staré studie Roberta W. Howartha z Cornell University uniká 3,6 – 7,9 % metanu do ovzduší a tak s dalšími efekty (aerosoly) je metan získaný pomocí HF klimaticky o 20 % škodlivější ve srovnání s energeticky ekvivalentním spalováním uhlí.
Při těžbě dochází k různým haváriím a nehodám (pro ně se užívá nové slovo „fraccidents“), od počátku těžby hydraulickým štěpením jich v USA bylo více jak 40. Na toto téma byly natočeny dokumentární filmy; „Gasland“ je dostupný s českými titulky na internetu.
Na nutnost konečně začít měřit metanové emise vznikající při produkci, uskladnění, transportu a spotřebě zemního plynu poukázal i Institut pro pokročilá studia (IASS) z Potsdami ve své studii z roku 2016 .
Tradičně se ale klimatické působení metanu stále ještě hodnotí zastaralým faktorem 21-25 ze zprávy IPCC z roku 2007. Nově bylo zjištěno, že během prvních 20 let je ale skleníkový účinek metanu mnohem silnější, že zachytne 84 až 87 krát více tepla než oxid uhličitý a v prvních 100 letech bude vliv 34 až 36 silnější než ten, který by byl způsoben odpovídajícím množstvím CO2. I poměrně malé úniky mají veliký vliv na klima. To, co článek s desítkami odkazů na původní zdroje konstatoval již před časem, nyní znovu potvrdila studie NASA. Tvrdí, že drastický nárůst globálních emisí metanu v posledním desetiletí lze připsat největším podílem průmyslu fosilních paliv.
Nárůst je vyšší, než se nedávno myslelo. Podle studie NASA se roční koncentrace metanu zvýšila o 25 teragramů. Z toho 17 teragramů připadá na fosilní paliva a zbytek na vypalování lesů a mikrobiální procesy v mokřinách a rýžovištích, kde množství emisí metanu během posledních let klesalo. Nová satelitní data a povrchová pozorování potvrdily prvotní obavy - metanové emise jsou významně vyšší, než uváděly oficiální údaje amerického ministerstva pro životní prostředí (EPA). Prvotní data ale nebyla získána měřením, ale byla založena na údajích dodávaných průmyslem.
Během COP23 byla v loňském roce v Bonnu iniciován vznik mezinárodní koalice, pozůstávající z nevládních organizací a vědců, kteří si dali za cíl za pomocí OSN předat světovým vládám podnět, aby konečně začaly při klimatických modelech používat aktuální hodnoty pro dvacetiletý horizont podle IPCC.
Plynové elektrárny nenahrazují jenom uhelné s vysokými emisemi, ale mnohdy především v USA i další nízkoemisní obnovitelné zdroje a energetickou účinnost. O klimatických přínosech zemního plynu tedy nelze hovořit. I kdyby byly úniky plynu při těžbě a transportu nulové byl by přínos zemního plynu, protože by emise oxidu uhličitého jenom omezil a současně zbrzdil rozvoj obnovitelné energetiky. Zemní plyn a obnovitelné zdroje si konkurují, nejenom ve Spojených státech.
Je jasné, že zemní plyn nemůže být proklamovaným mostem k obnovitelnému energetickému systému. Uvedené skutečnosti by měla reflektovat energetická politika České republiky.
Pakliže Vás téma zajímá téma udržitelnosti, včetně návrhů a modelů možných řešení, můžete mnoho dalších informací nalézt v mé nové knize Energie v přírodě a v nás. Dočtete se v ní o mnoha alternativách, u koho hledat poučení i o našich šancích na překonání nastupující krize.
Milan Smrž
Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun
Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
Milan Smrž
Také jste proti Green Dealu?
Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?
Milan Smrž
Greenwashing v Dubaji
Po téměř 30 letech nepřinesly klimatické konference COP žádný hmatatelný výsledek. Řeči se vedou a emise rostou. V čím zájmu se tak děje? Může jádro být řešením? Nebo lokální iniciativy přinášející instalace zdrojů a akumulace?
Milan Smrž
Patrně již nejsme racionální bytosti
Otázkou ovšem je, zda jsme vůbec někdy racionální byli, nebo jestli nám ve sebezničujícím rozletu bránil jenom nedostatek technologií a masmediální masáže
Milan Smrž
Materiály limitou obnovitelné energie?
Máme dostatek drahých materiálů na výstavbu obnovitelných zdrojů? Máme dost lithia pro akumulátory a dost neodymu pro permanentní magnety elektromotorů a větrných elektráren? Nevadí, že jsou v Číně? Máme jiná řešení?
Milan Smrž
Proč není současná zastupitelská demokracie tím nejlepším?
Směřování světa určují agresivní jedinci, jejichž mantrou je boj, hromadění majetku a moci, v podstatě osoby s psychopatickými rysy. Víme o nějaké lepší variantě, která by dala více prostoru odpovědnější a mírumilovnější politice?
Milan Smrž
Česká asociální a neekologická cesta z klimatické a energetické krize
Českou společnost stále méně zajímají problémy klimatické změny. Podporujeme jadernou energii, ale nechceme v obcích jaderné úložiště. Odmítáme větrnou energii, i když je nejčistším zdrojem elektřiny.
Milan Smrž
V něčem se Kazachstán podobá České republice
Před nedávnem jsem byl účastníkem energetického a ekologického semináře v kazachstánské Karagandě a rád bych sdílel některé skutečnosti česko-kazašských podobností.
Milan Smrž
Bytová politika v Čechách a v sousedních zemích
Domácí bytová politika je mizerná, lépe řečeno žádná. Nestaví se sociální byty, v nedostatečné míře se domy se v dostatečné míře nesanují, staví se nové projekty bez fotovoltaiky na střechách a fasádách. Řešení ale existuje.
Milan Smrž
O vítr a slunce se války nepovedou
Stálé propojení válek, násilí a nespravedlnosti s energií je evergreenem. Otroci, uhlí, ropa, plyn i uran představovaly cíle válečného snažení, ale současně byly i válečnými prostředky. Od antiky až do dnešních dnů.
Milan Smrž
Jezdec na koni sinavém – smrt (IV.díl seriálu)
Mohlo by se zdát, že smrt je kvintesencí všech předešlých apokalyptických jezdců. Jak válka, tak nemoci a hladomor za sebou nechávají mrtvé. Proč je tedy mezi apokalyptickými jezdci ještě další zvaný smrt?
Milan Smrž
Jezdec na koni černém – hladomor (III)
Třetí apokalyptický jezdec – hlad patrně přinese nevětší zkázu. Hlad není něco, co by se dalo zvládnout mezinárodními dohodami, vysláním mírových sborů nebo vynikající lékařskou péčí. Hlad je totální zmar.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce ? (II)
Jezdec na koni ohnivém – válka. Další díl mikroseriálu o apokalyptických jezdcích. Tentokrát s tématem, které Evropa za posledních sto let vnutila světu dvakrát. Doufejme, že naposledy.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce?
Soudobá epocha, nazývaná antropocén, či kapitálocén (J.W.More) je vyústěním posledních pěti tisíc let nadvlády člověka nad člověkem a posledních pětiset let absolutní nadvlády peněz a ekonomiky postavené na jejich zmnožování.
Milan Smrž
Otevřený dopis Petru Fialovi
Spor o jadernou energii rozděluje společnost i Evropu. V diskuzi se ale nebere na zřetel, že nám do limitu 1,5 °C, odsouhlaseného pařížskou dohodou, podle americké agentury MCC zbývá při současných emisích jen sedm a půl let.
Milan Smrž
Parlament hlasuje pro vysoké ceny energií
Dne 14.11.2021 odsouhlasila Sněmovna Parlamentu ČR usnesení o zařazení jaderné energie do taxonometrie udržitelných zdrojů EU. Tímto krokem vložila na krk občanů České republiky bianco šek na budoucí drahou jadernou energii.
Milan Smrž
Černý den pro klima v jaderné sněmovně
Nejsem si jist, zda v některé další demokraticky se chápající zemi není v celé sněmovně žádná slyšitelná opozice k jaderné energii. Nejedná se o dědictví totalitního myšlení, které hledá jedno správné řešení, jednu "pravdu"?
Milan Smrž
Otevřený dopis účastníkům protestních shromáždění
Současná hygienická omezení jsou jen pověstnou špičkou ledovce, ohrožujícího základy této civilizace. Nehledě na nesčíslná varování, překračujeme jednu limitu za druhou: přemnožení, skleníkové plyny, těžbu surovin a znečištění.
Milan Smrž
Dostavba letiště VH v Praze - noční můra klimatu i Pražanů
Rozhodnutí magistrátu Hlavního města Prahy o rozšíření letiště je pokusem o pokračování krachující neoliberální politiky a nepochopením zásadního ohrožení klimatickou katastrofou. Konec konců i hazardem se zbytky racionality.
Milan Smrž
Příklady úspěšných energetických transformací ve střední Evropě
Třetí a prozatím poslední pokračování seriálu o úspěšných energetických proměnách větších i menších měst a obcí ve střední Evropě. Vybral jsem místa, která jsou převážně klimaticky velmi podobná České republice.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 15,78
- Průměrná čtenost 1019x
Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice, o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz