Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemní plyn je problém a nikoliv klimatické řešení

16. 04. 2018 9:45:00
Nemilé překvápko. Ač má zemní plyn při spalování ve srovnání s jinými fosilními nosiči menší emise oxidu uhličitého, jeho celkový přínos ke skleníkovému jevu je mnohem větší než při spalování uhlí.

Zemní plyn, pozůstávající především z metanu, se považuje, donedávna i odbornou veřejností, za relativně čistý zdroje energie. Mnohdy se říká, že zemní plyn je mostem do bezemisní budoucnosti. V poslední době byly ale zjištěny závažné nové skutečnosti, na jejichž základě bychom měli postoj k tomuto fosilnímu palivu změnit.

Se zvyšující se cenou zemního plynu začala být ekonomicky (nikoliv však ekologicky) přínosná těžba netradičních zdrojů zemního, tzv. břidličného plynu. Tento plyn se nachází ve vrstvách sedimentů, kde je uložen v malých bublinách, jež vznikly usazováním anorganického materiálu spolu s částečkami organické hmoty, a působením času, tepoty, tlaku a mikrobiálního prostředí se proměnily na zemní plyn.

Těžba břidličného plynu se provádí metodou hydraulického štěpení, hydrofracturingu (HF). Do plynonosné vrstvy vyvrtá vodorovný vrt a do něj se vhání za pomoci tlakových rázů směs vody, písku a mnoha chemikálií, která má za úkol rozrušit strukturu sedimentované vrstvy a uvolnit bublinky metanu. Metan se pak potrubím odvádí na povrch a běžným způsobem se distribuuje. Technologie je známá několik desetiletí, ale teprve při nárůstu ceny plynu se její realizace stala ekonomickou.

Negativní následky HF jsou neopomenutelné. Stejně jako těžba nekonvenční ropy i břidličný plyn má mnohem vyšší přímé i nepřímé emise skleníkových plynů spojené s úniky metanu při dopravě a čerpání tlakové kapaliny potřebné pro HF. Do roku 2011 bylo vyvrtáno v USA celkem 40 000 plynových a ropných vrtů, z nichž tři čtvrtiny leží v oblastech s nedostatkem vody, v roce 2017 počet všech vrtů přesáhl 1,2 milionu. Mnohde takové jednání naráží na odpor a v některých státech na východním pobřeží USA (Maine) byl HF zakázán.

V ČR se bohudíky podařilo zabránit větším průzkumům ložisek břidličného plynu, jednak díky mnohem méně výhodným geologickým podmínkám ve srovnání se Severní Amerikou, jednak díky zdárně vedenému odporu ohrožených obcí a nevládních organizací, především v severovýchodních Čechách. V sousedním Polsku je situace méně příznivá.

Ačkoliv se prohlašuje, že energetické využití metanu je z klimatického hlediska mnohem výhodnější než v případě uhlí, je jeho klimatický účinek naopak vyšší. Již podle několik let staré studie Roberta W. Howartha z Cornell University uniká 3,6 – 7,9 % metanu do ovzduší a tak s dalšími efekty (aerosoly) je metan získaný pomocí HF klimaticky o 20 % škodlivější ve srovnání s energeticky ekvivalentním spalováním uhlí.

Při těžbě dochází k různým haváriím a nehodám (pro ně se užívá nové slovo „fraccidents“), od počátku těžby hydraulickým štěpením jich v USA bylo více jak 40. Na toto téma byly natočeny dokumentární filmy; „Gasland“ je dostupný s českými titulky na internetu.

Na nutnost konečně začít měřit metanové emise vznikající při produkci, uskladnění, transportu a spotřebě zemního plynu poukázal i Institut pro pokročilá studia (IASS) z Potsdami ve své studii z roku 2016 .

Tradičně se ale klimatické působení metanu stále ještě hodnotí zastaralým faktorem 21-25 ze zprávy IPCC z roku 2007. Nově bylo zjištěno, že během prvních 20 let je ale skleníkový účinek metanu mnohem silnější, že zachytne 84 až 87 krát více tepla než oxid uhličitý a v prvních 100 letech bude vliv 34 až 36 silnější než ten, který by byl způsoben odpovídajícím množstvím CO2. I poměrně malé úniky mají veliký vliv na klima. To, co článek s desítkami odkazů na původní zdroje konstatoval již před časem, nyní znovu potvrdila studie NASA. Tvrdí, že drastický nárůst globálních emisí metanu v posledním desetiletí lze připsat největším podílem průmyslu fosilních paliv.

Nárůst je vyšší, než se nedávno myslelo. Podle studie NASA se roční koncentrace metanu zvýšila o 25 teragramů. Z toho 17 teragramů připadá na fosilní paliva a zbytek na vypalování lesů a mikrobiální procesy v mokřinách a rýžovištích, kde množství emisí metanu během posledních let klesalo. Nová satelitní data a povrchová pozorování potvrdily prvotní obavy - metanové emise jsou významně vyšší, než uváděly oficiální údaje amerického ministerstva pro životní prostředí (EPA). Prvotní data ale nebyla získána měřením, ale byla založena na údajích dodávaných průmyslem.

Během COP23 byla v loňském roce v Bonnu iniciován vznik mezinárodní koalice, pozůstávající z nevládních organizací a vědců, kteří si dali za cíl za pomocí OSN předat světovým vládám podnět, aby konečně začaly při klimatických modelech používat aktuální hodnoty pro dvacetiletý horizont podle IPCC.

Plynové elektrárny nenahrazují jenom uhelné s vysokými emisemi, ale mnohdy především v USA i další nízkoemisní obnovitelné zdroje a energetickou účinnost. O klimatických přínosech zemního plynu tedy nelze hovořit. I kdyby byly úniky plynu při těžbě a transportu nulové byl by přínos zemního plynu, protože by emise oxidu uhličitého jenom omezil a současně zbrzdil rozvoj obnovitelné energetiky. Zemní plyn a obnovitelné zdroje si konkurují, nejenom ve Spojených státech.

Je jasné, že zemní plyn nemůže být proklamovaným mostem k obnovitelnému energetickému systému. Uvedené skutečnosti by měla reflektovat energetická politika České republiky.

Pakliže Vás téma zajímá téma udržitelnosti, včetně návrhů a modelů možných řešení, můžete mnoho dalších informací nalézt v mé nové knize Energie v přírodě a v nás. Dočtete se v ní o mnoha alternativách, u koho hledat poučení i o našich šancích na překonání nastupující krize.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Milan Smrž | pondělí 16.4.2018 9:45 | karma článku: 16.27 | přečteno: 676x


Další články blogera

Milan Smrž

Praha jako firma?

Pokusit se kompenzovat vysoký nájem bytu v atraktivním městě pomocí Airbnb je tak trochu jako bojovat s globálním oteplováním pomocí klimatizace.

21.4.2018 v 9:50 | Karma článku: 6.81 | Přečteno: 163 | Diskuse

Milan Smrž

Co by nám přinesl výstup z jádra?

Českou veřejnou debatu ovládá tvrzení, že bez jádra se náš energetický systém nemůže obejít. Současné studie však dokazují, že je tomu přesně naopak: na výstupu z jádra můžeme jen vydělat.

3.4.2018 v 19:50 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 642 | Diskuse

Milan Smrž

Pole plná rozsekaných ptáků a znešvařená solárními panely

Ponurá vize odpůrců obnovitelné energie? Blíží se skutečnosti nebo je to nesmysl? Jsou větrné elektrárny hrobem avifauny a fotovoltaika zmarem polí?

17.3.2018 v 14:44 | Karma článku: 15.81 | Přečteno: 1286 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Mirek Matyáš

Létající příšerka

Určitě jste ji už viděli. Taková hrbatá, bachratá, vysoká s úzkými koly a divným zadkem. Typická elektromobilní příšerka. Auto, které mě však dokázalo hodně překvapit.

24.4.2018 v 7:07 | Karma článku: 4.12 | Přečteno: 156 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Sasankový háj

Proměna kopřivového ráje v sasankový háj je realitou. Otázkou je, zda to není jen dočasné. V každém případě se sasanky objevily tam, kde jsme stačili kopřivy vytrhat.

23.4.2018 v 20:28 | Karma článku: 8.95 | Přečteno: 167 | Diskuse

Dana Emingerová

Deepak Chopra:revoluční přístup ke zdraví

Jako je MUDr. Jan Hnízdil v našich vodách kontroverzním lékařem, který boří tabu svým pojetím celostní medicíny a zároveň vzbuzuje nevoli mnoha "klasických" doktorů, je Deepak Chopra takovou osobností v celosvětovém měřítku.

20.4.2018 v 10:17 | Karma článku: 13.93 | Přečteno: 449 | Diskuse

Stisk Studentský deník

V Lačnově rozkvetly tisíce vzácných šafránů

Šafrán bělokvětý je přísně chráněnou rostlinou, která pochází z jižní Evropy. V České republice se vyskytuje jen zřídka. Největší lokalitou jeho výskytu je malá vesnice Lačnov ve Zlínském kraji.

12.4.2018 v 21:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 381 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 12.12 Průměrná čtenost 551

Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.