Pole plná rozsekaných ptáků a znešvařená solárními panely
Každou chvíli se můžeme dočíst, že u nás nemáme pro obnovitelnou energii podmínky. Už je to taková česká tradice. A tak obnovitelnou energetiku rozvíjíme pomalu. Na něco patrně čekáme. Těžko říci na co, když je obnovitelná energie v průmyslovém měřítku již dnes nejlevnějším zdrojem.
Větrná energie je pískem v očích milovníků přírody, „zašparglované“ hory, jak odpudivé, podotýkala především ODS. A fotovoltaika na naší úrodné půdě? Nehledě na to, že stovky tisíc hektarů jsou travnaté plochy (kdysi označované jako ladem ležící) a přes 400,000 je oseto řepkou, která v celkové energetické bilanci navíc není žádným přeborníkem. Získáme 1,5 tuny oleje z hektaru, obsahujícího 15 MWh energie.
Pro jeho energetické využití musíme ovšem odečíst energetické a zpracovatelské náklady na vypěstování i na výrobu metylesteru, včetně účinnosti spalovacího motoru, takže se nakonec v optimálním případě dostaneme k dvaceti procentům, pro mobilitu tedy využitelné asi 3 MWh. To je ve srovnání s fotovoltaikou mizerná účinnost. Z jednoho hektaru fotovoltaiky dostaneme v našich průměrných podmínkách asi 600 MWh, což je dvěstěkrát více než kdybychom elektřinu, případně mechanickou práci, vyrobili z řepkového oleje.
Nesporně jsou neporušené horizonty hor krásnější bez větrných elektráren. Jenže takový výběr nemáme. Bez energie není nic, jídlo, doprava, bydlení, ani les, ani pronesené slovo, ani dotek rukou, ani hliněná kulička. Všechny myslitelné procesy jsou spojeny s výdajem, příjmem nebo transformací energie.
Prakticky veškerou energii získáváme ze slunce a můžeme ji těžit. Ať již dlouhodobě uloženou, jako uhlí, ropu, plyn nebo aktuální, jako sluneční záření, vítr či biomasu, ale i vodní sílu či mořské vlny. Těžba fosilních energetických surovin má ale dvě limity ohraničené dramaticky postupující klimatickou změnou a dostupností energetických surovin. Ta druhá je ovšem v současné době vzdálenější.
Jsou obnovitelné zdroje opravdu obnovitelné? Už jsem slyšel názory, že nejsou, protože na jejich výrobu jsou potřeba materiály, jež nejsou prakticky nekonečně dostupné (jako by byl třeba chlorid sodný) nebo nejsou 100% recyklovatelné. To je pravda. Ale je potřeba rozlišit zařízení na přeměnu energie – to budeme potřebovat vždy a primární energii jako slunce, dřevo, vítr, fosilní energie nebo uran. Zařízení je nutné jak pro obnovitelné zdroje, tak i pro jaderné elektrárny, pouze s tím rozdílem, že pro jadernou kilowatthodinu potřebujete řádově více materiálu než pro větrnou kilowatthodinu, a to bez odpadní horniny z uranové těžby.
Materiálová závislost a její následky na biosféru, jsou obecně platné pro všechno, co na této zemi tropíme. Naposledy tomu tak nebylo, když jsme se potloukali po lesích a lovili a sbírali, co se dalo. Od té doby jenom stále více podporujeme nárůst entropie jako míry pravděpodobnosti.
Čeští i světoví žurnalisté často připodobňují větrné elektrárny sekáčkům na ptáky; lze nalézt filmové záběry, na nichž jsou vidět jednotlivé incidenty, jak větrné turbíny zraňují či zabíjejí ptáky. Jistě se jedná o smutné záběry, ale jejich výpovědní hodnota je emocionální, zatímco faktografie je zcela odlišná. Výzkumy na Vermontské právnické fakultě posuzovaly vliv větrných elektráren na avifaunu tak, že mezi sebou porovnaly různé technologie výroby elektrické energie. K čemu došli je možná překvapující: větrná energie na jednotku vyrobené elektřiny zabíjí nejméně jedinců avifauny. Jaderná výroba je pro avifaunu téměř 1,6 krát nebezpečnější a fosilní výroba, prezentovaná uhlím a plynem zabije na jednotku vyrobené energie třiadvacetkrát více jedinců ve srovnání s větrem. Uvedený výzkum s podobnými výsledky není jediný.
A s panely na polích? Zůstanou tam stát torza fotovoltaických elektráren? Jak se daří recyklovat fotovoltaiku, například ve srovnání s obecnými kovy? PV Cycle, evropská nevládní organizace, která organizuje recyklaci vysloužilých fotovoltaických panelů i dalších odpadů fotovoltaické technologie, dosáhla pro křemíkové krystalické fotovoltaické moduly rekordní míry recyklace 96%. Této recyklace nebývá dosaženo v žádném jiném odvětví či materiálu. Recyklační podíly jsou v kovech ve srovnání s fotovoltaikou mnohonásobně nižší. Podle studie má méně než třetina z 60 sledovaných kovů recyklační podíl okolo 50%, mezi ostatními jsou pak kovy potřebné pro čisté technologie, například pro baterie elektrických vozů či didymové magnety pro větrné turbíny a u nich je recyklace pravidelně ještě mnohem nižší, pouze v jednotkách procent.
Jak je možný takový rozdíl? Pravděpodobně proto, že v případě FV panelů se jedná o zboží s přidanou ekologickou hodnotou. Je třeba si uvědomit, že ti, co si je pořizují a provozují, vnímají recyklovatelnost jako mimořádně důležitý faktor. Vedle toho jsou panely neskladné, velké a špatně se dávají do popelnic, ztrácejí cestou či jen tak někam pohazují.
A recyklace jaderné technologie? Prostá a neefektivní. Dekontaminovaný, nicméně stále radioaktivní reaktor se zakope do země. A pro vysoce radioaktivní odpad z paliva dodnes, po šedesáti letech od zahájení provozu jaderných elektráren, neexistuje žádné konečné úložiště.
Zajímá-li vás téma udržitelnosti hlouběji, včetně návrhů a modelů řešení, můžete další informace nalézt v mé nově vydané knize Energie v přírodě a v nás. Dočtete se v ní, jak rostliny a živočichové geniálně hospodaří s energií, kde hledat poučení i o našich šancích na překonání nacházejících krizí.
Milan Smrž
Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun
Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
Milan Smrž
Také jste proti Green Dealu?
Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?
Milan Smrž
Greenwashing v Dubaji
Po téměř 30 letech nepřinesly klimatické konference COP žádný hmatatelný výsledek. Řeči se vedou a emise rostou. V čím zájmu se tak děje? Může jádro být řešením? Nebo lokální iniciativy přinášející instalace zdrojů a akumulace?
Milan Smrž
Patrně již nejsme racionální bytosti
Otázkou ovšem je, zda jsme vůbec někdy racionální byli, nebo jestli nám ve sebezničujícím rozletu bránil jenom nedostatek technologií a masmediální masáže
Milan Smrž
Materiály limitou obnovitelné energie?
Máme dostatek drahých materiálů na výstavbu obnovitelných zdrojů? Máme dost lithia pro akumulátory a dost neodymu pro permanentní magnety elektromotorů a větrných elektráren? Nevadí, že jsou v Číně? Máme jiná řešení?
Milan Smrž
Proč není současná zastupitelská demokracie tím nejlepším?
Směřování světa určují agresivní jedinci, jejichž mantrou je boj, hromadění majetku a moci, v podstatě osoby s psychopatickými rysy. Víme o nějaké lepší variantě, která by dala více prostoru odpovědnější a mírumilovnější politice?
Milan Smrž
Česká asociální a neekologická cesta z klimatické a energetické krize
Českou společnost stále méně zajímají problémy klimatické změny. Podporujeme jadernou energii, ale nechceme v obcích jaderné úložiště. Odmítáme větrnou energii, i když je nejčistším zdrojem elektřiny.
Milan Smrž
V něčem se Kazachstán podobá České republice
Před nedávnem jsem byl účastníkem energetického a ekologického semináře v kazachstánské Karagandě a rád bych sdílel některé skutečnosti česko-kazašských podobností.
Milan Smrž
Bytová politika v Čechách a v sousedních zemích
Domácí bytová politika je mizerná, lépe řečeno žádná. Nestaví se sociální byty, v nedostatečné míře se domy se v dostatečné míře nesanují, staví se nové projekty bez fotovoltaiky na střechách a fasádách. Řešení ale existuje.
Milan Smrž
O vítr a slunce se války nepovedou
Stálé propojení válek, násilí a nespravedlnosti s energií je evergreenem. Otroci, uhlí, ropa, plyn i uran představovaly cíle válečného snažení, ale současně byly i válečnými prostředky. Od antiky až do dnešních dnů.
Milan Smrž
Jezdec na koni sinavém – smrt (IV.díl seriálu)
Mohlo by se zdát, že smrt je kvintesencí všech předešlých apokalyptických jezdců. Jak válka, tak nemoci a hladomor za sebou nechávají mrtvé. Proč je tedy mezi apokalyptickými jezdci ještě další zvaný smrt?
Milan Smrž
Jezdec na koni černém – hladomor (III)
Třetí apokalyptický jezdec – hlad patrně přinese nevětší zkázu. Hlad není něco, co by se dalo zvládnout mezinárodními dohodami, vysláním mírových sborů nebo vynikající lékařskou péčí. Hlad je totální zmar.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce ? (II)
Jezdec na koni ohnivém – válka. Další díl mikroseriálu o apokalyptických jezdcích. Tentokrát s tématem, které Evropa za posledních sto let vnutila světu dvakrát. Doufejme, že naposledy.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce?
Soudobá epocha, nazývaná antropocén, či kapitálocén (J.W.More) je vyústěním posledních pěti tisíc let nadvlády člověka nad člověkem a posledních pětiset let absolutní nadvlády peněz a ekonomiky postavené na jejich zmnožování.
Milan Smrž
Otevřený dopis Petru Fialovi
Spor o jadernou energii rozděluje společnost i Evropu. V diskuzi se ale nebere na zřetel, že nám do limitu 1,5 °C, odsouhlaseného pařížskou dohodou, podle americké agentury MCC zbývá při současných emisích jen sedm a půl let.
Milan Smrž
Parlament hlasuje pro vysoké ceny energií
Dne 14.11.2021 odsouhlasila Sněmovna Parlamentu ČR usnesení o zařazení jaderné energie do taxonometrie udržitelných zdrojů EU. Tímto krokem vložila na krk občanů České republiky bianco šek na budoucí drahou jadernou energii.
Milan Smrž
Černý den pro klima v jaderné sněmovně
Nejsem si jist, zda v některé další demokraticky se chápající zemi není v celé sněmovně žádná slyšitelná opozice k jaderné energii. Nejedná se o dědictví totalitního myšlení, které hledá jedno správné řešení, jednu "pravdu"?
Milan Smrž
Otevřený dopis účastníkům protestních shromáždění
Současná hygienická omezení jsou jen pověstnou špičkou ledovce, ohrožujícího základy této civilizace. Nehledě na nesčíslná varování, překračujeme jednu limitu za druhou: přemnožení, skleníkové plyny, těžbu surovin a znečištění.
Milan Smrž
Dostavba letiště VH v Praze - noční můra klimatu i Pražanů
Rozhodnutí magistrátu Hlavního města Prahy o rozšíření letiště je pokusem o pokračování krachující neoliberální politiky a nepochopením zásadního ohrožení klimatickou katastrofou. Konec konců i hazardem se zbytky racionality.
Milan Smrž
Příklady úspěšných energetických transformací ve střední Evropě
Třetí a prozatím poslední pokračování seriálu o úspěšných energetických proměnách větších i menších měst a obcí ve střední Evropě. Vybral jsem místa, která jsou převážně klimaticky velmi podobná České republice.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 15,78
- Průměrná čtenost 1019x
Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice, o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz