Je vyšší rovnost cesta do pekel?

11. 03. 2018 9:44:21
Je na rovnosti něco přitažlivého? Proč se lidé čas od času sejdou pod prapory nejrůznějších ideologií a barev a snaží se prosazovat větší rovnost ve společnosti?

Touha po rovnosti se projevuje náhlými zvraty, krizemi, a revolucemi, na nichž se mnohdy podílí velká část obyvatel. Je to touha opomíjených po majetku, závist chudších nebo lenivějších? Anebo je za tím více? Je rovnost lepší než nerovnost?

Historické interpretace navozují, že rovnostářské společnosti byly společnosti s menším násilím; v hrobech náčelníků nebyly uloženy zbraně ani nebyly zaplněny kostrami sloužících, dětí a žen. To bylo dokladováno ve starověkých sídlech v Çatal Hüyük v Anatólii ve středním Turecku (Ryan Eislerová), ale i na dalších místech jako na Krétě či v Mohendžodaru v dnešním Pákistánu. Tyto společnosti byly mimořádně stabilní a jejich trvání se počítalo na tisíciletí. Naproti tomu společnosti s centrálně organizovaným násilím měly trvání většinou (bohudíky) velmi krátké.

Rovnost vyjádřená Giniho indexem souvisí s mnoha dalšími aspekty společnosti. Souvisí očekávanou délkou dožití, matematickým a gramatickým vzděláním, dětskou úmrtností, počtem zabití a uvěznění, rodičovstvím teenagerů, důvěrou v ostatní, obezitou, duševními nemocemi, včetně drogové a alkoholové závislosti a sociální mobilitou. V nerovných společnostech jsou větší sociální a zdravotní problémy. Více nerovnosti ve srovnatelných zemích znamená ve svých důsledcích více kontroly, více lékařů, více policie, více vězení a psychologů a více mizérie pro všechny.

Je zřetelné, že mezi sebou lze porovnávat pouze země s podobným rozvojem. Giniho index Finska a Afganistanu je prakticky stejný, přesto se tyto země od sebe zásadně liší. Záleží na historickém kontextu a rozvoji společnosti. Srovnávání obdobných společností ale přináší pozoruhodné výsledky.

Je zajímavé, že mezi shodně vyspělými zeměmi nečiní rozdílný průměrný příjem na hlavu žádný podstatný rozdíl v indexu sociálních a zdravotních problémů. Například dvě země se stejným příjmem na hlavu, jako třeba Norsko a USA (okolo 37.000 USD/hlavu) leží na opačných pólech sociálních a zdravotních problémů. Pro hladinu 28.000 USD/hlavu tvoří obdobné dvojice Spojené království a Japonsko. Bohatý srovnávací materiál od Wilkinsona a Pickettové není samozřejmě jediným zdrojem takovýchto zjištění. Například kniha The Equality Effect od Dannyho Dorlinga o profitech rovnějších společností z poloviny loňského roku je hodnocena jako optimistický pohled do budoucnosti.

Více rovné společnosti jsou více inovativní a mají na příklad více patentů na počet obyvatel než země s vyšší mírou příjmové nerovnosti. Mezi Země, které mají nejvíce patentů, a které leží v dolní oblasti příjmové nerovnosti, jsou Finsko, Švédsko, Dánsko a Holandsko, a naopak na druhém konci s nízkým počtem patentů na hlavu a vysokou příjmovou nerovností leží země jako USA, Singapur, či Portugalsko.

Byla rovněž zjištěna závislost mezi tříděním odpadu a nerovností příjmu. Čím větší rovnost, tím větší třídění odpadu - jsou snad více rovní více odpovědní? Nebo se snad inspirují tím, co dělají ostatní, kteří jsou na tom svými materiálními podmínkami podobně? Rovněž index dětské spokojenosti podle UNICEF nijak nekoresponduje mezi bohatými zeměmi s průměrným příjmem na hlavu v příjmové hladině mezi 17.000 až 40.000 USD, ale zásadně mezi těmito zeměmi závisí na rovnosti příjmu.

Rovnost je dobrá pro všechny. Naopak, roste-li nerovnost, zvyšují se problémy ve společnosti. Narůstají negativní jevy a klesá vzdělanost a délka dožití. S rostoucí nerovností se společnost pravděpodobně pohybuje směrem k velikým sociálním a společenských zvratům, které se budou snažit nerovnost za cenu nesmyslných obětí a ztrát změnit. Po tom toužíme? Proč nemáme občanská hnutí nebo politické strany, které by tuto myšlenku dále rozvíjely, propagovaly a včlenily do svých aktivit a politických programů, když jsou fakta tak přesvědčující?

Autor: Milan Smrž | neděle 11.3.2018 9:44 | karma článku: 12.20 | přečteno: 445x

Další články blogera

Milan Smrž

Jak zajistit levnou energii pro všechny

Ač ceny elektřiny rostou, stále je příliš levná, srovnáme-li její cenu s externalitami fosilní či jaderné výroby. Další zdražení by mohlo vést ke snížení spotřeby, doplatily by na ně však chudší vrstvy. Nabízí se win-win řešení.

12.1.2019 v 15:11 | Karma článku: 19.07 | Přečteno: 1456 | Diskuse

Milan Smrž

Jakou šanci má obnovitelná energie v Parlamentu?

Parlamentní seminář na téma energetické budoucnosti ČR a perspektiv energetické politiky proběhl dne 27. 11. 2018. To co zaznělo, byla směs bezradnosti a neinformovanosti.

1.12.2018 v 16:09 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 314 | Diskuse

Milan Smrž

Evropské energetické projekty

Evropské sluneční projekty propagují obnovitelnou energetiku, která přináší profity životnímu prostředí, financím svých uživatelů a decentrálním charakterem podporuje soběstačnost a sílu komunit. Mohou se stát inspirací pro ČR.

19.11.2018 v 16:12 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 423 | Diskuse

Milan Smrž

Proč nemáme rádi obnovitelné zdroje energie?

Jsou čisté, nyní již levné, vliv na životní prostředí je nesrovnatelně nižší. Proč tedy ne? V české kotlince se navršilo několik chyb, které se podepsaly na nedůvěře české veřejnosti k obnovitelným zdrojům energie.

9.11.2018 v 20:57 | Karma článku: 35.73 | Přečteno: 4143 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Josef Nožička

Rok 2021: premiérem Ivan Bartoš a sídlo vlády v budově Kliniky?

Dle včerejšího prohlášení předsedy Pirátské strany Ivana Bartoše má jeho strana do blízké budoucnosti ty nejvyšší cíle: Piráti chtějí v letošním roce vyhrát volby do Evropského parlamentu a v roce 2021 i volby parlamentní.

20.1.2019 v 10:42 | Karma článku: 21.88 | Přečteno: 637 | Diskuse

Radek Sárközi

Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství

Tento dopis podepsalo již 3 500 pedagogů a několik celých škol. Více informací včetně vzkazů politikům je k dispozici na webu Pedagogické komory. Do diskuze pod tímto příspěvkem můžete psát vlastní vzkazy politikům...

20.1.2019 v 10:11 | Karma článku: 31.33 | Přečteno: 735 | Diskuse

Jan Dvořák

Antizemanovci by měli být barrandovské televizi vděčni

Neobvykle kritickou reakci vyvolalo oznámení Jaromíra Soukupa, že zakládá politickou stranu a že má ambice být její jedničkou v eurovolbách.

20.1.2019 v 9:46 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 337 | Diskuse

Petr Máj

Jak se vyrovnat s činem Jana Palacha?

Palachův týden 2019 skončil. Včera - před padesáti lety - dvacetiletý student Jan Palach, zemřel. 15. ledna 1969 jej znal málokdo. O den později se jeho jméno - jako bájný Fenix - vzneslo... a rozletělo do světa...

20.1.2019 v 9:03 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jindřich Pilc

Pokrytectví unijních dotačníků

EU uvalila cla na dovoz elektrokol z Číny. Evropský svaz opět „chrání“ spotřebitele před „příliš“ levným zbožím a snižuje tak lidem jejich životní úroveň.

19.1.2019 v 19:51 | Karma článku: 27.28 | Přečteno: 663 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 13.50 Průměrná čtenost 825

Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Najdete na iDNES.cz