Úterý 31. března 2020, svátek má Kvido
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 31. března 2020 Kvido

Je vyšší rovnost cesta do pekel?

11. 03. 2018 9:44:21
Je na rovnosti něco přitažlivého? Proč se lidé čas od času sejdou pod prapory nejrůznějších ideologií a barev a snaží se prosazovat větší rovnost ve společnosti?

Touha po rovnosti se projevuje náhlými zvraty, krizemi, a revolucemi, na nichž se mnohdy podílí velká část obyvatel. Je to touha opomíjených po majetku, závist chudších nebo lenivějších? Anebo je za tím více? Je rovnost lepší než nerovnost?

Historické interpretace navozují, že rovnostářské společnosti byly společnosti s menším násilím; v hrobech náčelníků nebyly uloženy zbraně ani nebyly zaplněny kostrami sloužících, dětí a žen. To bylo dokladováno ve starověkých sídlech v Çatal Hüyük v Anatólii ve středním Turecku (Ryan Eislerová), ale i na dalších místech jako na Krétě či v Mohendžodaru v dnešním Pákistánu. Tyto společnosti byly mimořádně stabilní a jejich trvání se počítalo na tisíciletí. Naproti tomu společnosti s centrálně organizovaným násilím měly trvání většinou (bohudíky) velmi krátké.

Rovnost vyjádřená Giniho indexem souvisí s mnoha dalšími aspekty společnosti. Souvisí očekávanou délkou dožití, matematickým a gramatickým vzděláním, dětskou úmrtností, počtem zabití a uvěznění, rodičovstvím teenagerů, důvěrou v ostatní, obezitou, duševními nemocemi, včetně drogové a alkoholové závislosti a sociální mobilitou. V nerovných společnostech jsou větší sociální a zdravotní problémy. Více nerovnosti ve srovnatelných zemích znamená ve svých důsledcích více kontroly, více lékařů, více policie, více vězení a psychologů a více mizérie pro všechny.

Je zřetelné, že mezi sebou lze porovnávat pouze země s podobným rozvojem. Giniho index Finska a Afganistanu je prakticky stejný, přesto se tyto země od sebe zásadně liší. Záleží na historickém kontextu a rozvoji společnosti. Srovnávání obdobných společností ale přináší pozoruhodné výsledky.

Je zajímavé, že mezi shodně vyspělými zeměmi nečiní rozdílný průměrný příjem na hlavu žádný podstatný rozdíl v indexu sociálních a zdravotních problémů. Například dvě země se stejným příjmem na hlavu, jako třeba Norsko a USA (okolo 37.000 USD/hlavu) leží na opačných pólech sociálních a zdravotních problémů. Pro hladinu 28.000 USD/hlavu tvoří obdobné dvojice Spojené království a Japonsko. Bohatý srovnávací materiál od Wilkinsona a Pickettové není samozřejmě jediným zdrojem takovýchto zjištění. Například kniha The Equality Effect od Dannyho Dorlinga o profitech rovnějších společností z poloviny loňského roku je hodnocena jako optimistický pohled do budoucnosti.

Více rovné společnosti jsou více inovativní a mají na příklad více patentů na počet obyvatel než země s vyšší mírou příjmové nerovnosti. Mezi Země, které mají nejvíce patentů, a které leží v dolní oblasti příjmové nerovnosti, jsou Finsko, Švédsko, Dánsko a Holandsko, a naopak na druhém konci s nízkým počtem patentů na hlavu a vysokou příjmovou nerovností leží země jako USA, Singapur, či Portugalsko.

Byla rovněž zjištěna závislost mezi tříděním odpadu a nerovností příjmu. Čím větší rovnost, tím větší třídění odpadu - jsou snad více rovní více odpovědní? Nebo se snad inspirují tím, co dělají ostatní, kteří jsou na tom svými materiálními podmínkami podobně? Rovněž index dětské spokojenosti podle UNICEF nijak nekoresponduje mezi bohatými zeměmi s průměrným příjmem na hlavu v příjmové hladině mezi 17.000 až 40.000 USD, ale zásadně mezi těmito zeměmi závisí na rovnosti příjmu.

Rovnost je dobrá pro všechny. Naopak, roste-li nerovnost, zvyšují se problémy ve společnosti. Narůstají negativní jevy a klesá vzdělanost a délka dožití. S rostoucí nerovností se společnost pravděpodobně pohybuje směrem k velikým sociálním a společenských zvratům, které se budou snažit nerovnost za cenu nesmyslných obětí a ztrát změnit. Po tom toužíme? Proč nemáme občanská hnutí nebo politické strany, které by tuto myšlenku dále rozvíjely, propagovaly a včlenily do svých aktivit a politických programů, když jsou fakta tak přesvědčující?

Autor: Milan Smrž | neděle 11.3.2018 9:44 | karma článku: 12.20 | přečteno: 457x

Další články blogera

Milan Smrž

Co se stalo s Energiewende v Německu?

V Německu se v posledních letech zastavila Energiewende - energtická proměna, která měla za cíl změnit fosilně jaderný koncept obnovitelnou energetikou. Co bylo příčinou? Změna podnebí, vysoká cena nebo politické rozhodnutí?

29.2.2020 v 9:38 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 1159 | Diskuse

Milan Smrž

Zeman, Kubera a Vondráček o klimatu a energii – prolhané novoroční poselství

Vysocí ústavní činitelé nám ve svých novoročních projevech popřáli všechno nejlepší do nového roku, nicméně jejich poselství do let dalších je ve svých důsledcích více než tristní.

16.1.2020 v 20:53 | Karma článku: 16.89 | Přečteno: 903 | Diskuse

Milan Smrž

Otevřený dopis ministru Karlu Havlíčkovi

Je koncept české energetiky negující nejnovější trendy zárukou přijatelné budoucnosti? Máme u nás výjimečné podmínky, nesvítí, nefouká a neroste? A nebo leží problém jinde?

10.11.2019 v 8:05 | Karma článku: 10.09 | Přečteno: 552 | Diskuse

Milan Smrž

Zajímá středoškoláky z Plzně udržitelnost?

Před měsícem jsem měl přednášku na plzeňském gymnázium Františka Křižíka pro asi 140 studenek a studentů. Vyzval jsem je, aby mě poslali otázky z oblasti energetiky, klimatu a udržitelnosti. Zde jsou otázky i odpovědi.

29.5.2019 v 17:46 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 945 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Státe, uhraď mzdu 200000 Kč!

V pořadu 90 ČT24 vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a vysvětlovala plán na úhradu mezd zaměstnancům firem, které stát svým rozhodnutím zavřel.

31.3.2020 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Petr Burian

Šmejdi

Seděl na zemi před jídelnou a natahoval ruku. Už prý dva dny nejedl. Vzal jsem stokorunu a vložil ji do klobouku tak, aby ji všichni viděli. Pak jsem si v drobných vzal zpátky osmdesát za daně a odvody. Jsem totiž stát. Šmejd.

30.3.2020 v 21:58 | Karma článku: 23.31 | Přečteno: 665 | Diskuse

Jiří Štipský

Všichni musí zemřít. Proč ale pohřbívat ekonomiku?

Každý člověk musí umřít, to je logické, protože pokud bychom neumírali, bude nám Země za chvíli těsná. A naše planeta má jen omezenou kapacitu.

30.3.2020 v 20:05 | Karma článku: 16.90 | Přečteno: 594 | Diskuse

Petr Štrompf

Moribundus horší koronaviru. Někteří blogeři už ho asi mají

Tato diagnóza ze známé pohádky došla ke konkrétní podobě. Vykazuje hnutí mysli a oslavu ducha někoho, kdo už se dávno oslavil a oslavuje stále.

30.3.2020 v 16:34 | Karma článku: 14.67 | Přečteno: 1029 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Proč Italové tolik umírají?

V médiích se jeden z důvodů vysoké úmrtnosti v Itálii na Covid-19 už mihl: na severu této země žije (žila?) nejstarší populace, ale je tam taky prý nejhorší kvalita vzduchu v Evropě - dýchací problémy.

30.3.2020 v 15:31 | Karma článku: 15.16 | Přečteno: 931 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 902

Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Byznys s rouškami a gely. Zákazníci zavolali na Nelu Slovákovou hygienu

Vítězka reality show Hotel Paradise Nela Slováková (30) prodává na svém e-shopu roušky a dezinfekční gely. Na...

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Technická kontrola se zpřísní, nově o ni řidiče připraví i drobnosti

Přijet na technickou kontrolu s prorezlými brzdovými kotouči, s nefunkčním světlometem nebo například s­ prasklým...

Transatlantická pohroma. Podívejte se na vývoj koronaviru v grafech

Různé země volí ke koronaviru rozličné přístupy. V základních grafech vás provedeme situací v několika státech, které...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...