Úskalí úsporných technologií I
Stále rychleji se blížíme do bodu, z nějž již nebudeme moci pokračovat v iracionálním nadužívání pozemských zdrojů, a kdy budeme muset přijmout trpkou skutečnost, že soudobý způsob života nelze praktikovat donekonečna. Pakliže tento krok neučiníme dobrovolně, budeme situací patrně přinuceni.
Řešení udržitelnosti je kruciálním problémem této civilizace. Když ne dnes, tak ve velmi blízké budoucnosti. Společnost se v tu chvíli rozdělí na několik skupin: Na tu největší, která řekne, jako mnohdy, když se objeví závažný problém, že vlastně o nic nejde. Nebude chtít poslouchat Jobovy zvěsti, ani nic měnit a zbagatelizuje problém několika slovy: „Tací proroci tady byli vždy – a nikdy se nic nestalo“.
Pro dnešek od této zjednodušující negace odhlédneme. Odhlédneme od toho, že to není pravda, ale naopak, že se mnohokrát udály zásadní změny, když zkolabovaly kultury i celé civilizace. Protagonisté této skupiny budou patřit do těch 79%, které podle výzkumu (1) nejsou schopni přijímat negativní zprávy.
Druzí přijdou se staronovou myšlenkou: nebudeme tolik vyhazovat a budeme recyklovat neobnovitelné materiály. Především kovy - s některými je to již docela nahnuté, mohou dojít v několika desetiletích - jako příklad můžeme vzít měď nebo zinek - velmi důležité technické kovy. Ale! Současná míra recyklace mědi je pouhých 17,5% (2), to znamená, že ve druhém kroku recyklace budeme mít z původního množství pouhá 3%, tedy skoro nic. I kdybychom recyklovali z 50%, tak se po čtyřech krocích ocitneme na 6 %, přičemž životnost mědi v přístrojích a zařízeních leží mezi 10 a 45 lety. Po udržitelnosti ani stopy.
A ti třetí? Řeknou, půjdeme na to chytře. Budeme měď těžit z málo výnosných substrátů, z našich skládek a z moří, kde je vlastně rozpuštěno úplně všechno. Kdybychom ale chtěli z mořské vody, v níž je rozpuštěna miliarda tun mědi, (3) získávat tento kov v množství, které současně ročně těžíme (15 milionů tun), tak by nám zásoba z moře vydržela pouhých 60 let, přičemž bychom za tu dobu museli přes filtry přečerpat veškerou vodu všech oceánů a moří. Za spotřeby extrémního množství elektrické energie. Bylo to vyčísleno po lithium. Kdybychom chtěli z mořské vody získávat lithium, kterého je v celém objemu moří a oceánů dvacet pět krát více než mědi, tak bychom na jeho získání potřebovali 10% veškeré dnes produkované elektrické energie. Ani tohle nezní nijak povzbudivě.
A další řeknou: Tak dobře – budeme měď užívat úsporněji. A zde je háček pravděpodobně největší.
Před mnoha lety jsem byl svědkem v oddělení elektro OD Kotva Praha dialogu mezi paní kupující si úsporné žárovky a prodavačem. Paní vyslovila pochybnost „…je ta žárovka opravdu úsporná?“, a prodavač odpověděl: „Samozřejmě, tu už nemusíte vůbec vypínat...“. Tím do slova a do písmene naplnil obsah ekonomického jevu, zvaného Jevonsův paradox; nověji Rebound efekt.
První jej popsal anglický ekonom William Stanley Jevons (1835–1882), když rozpoznal, že technologická zlepšení zvyšující efektivitu využití zdroje vedou k tomu, že zdroj se využívá více. Například zavedením Wattova regulátoru u parního stroje zvyšujícího efektivitu přeměny energie z uhlí na mechanickou práci došlo následně v Anglii ke zvýšení poptávky po uhlí. Jevons píše: „…je zmatením myšlenek předpokládat, že ekonomické využívání paliva sníží spotřebu. Pravý opak je pravdou’’. (4)
I když je některými ekonomy Rebound efekt zpochybňován coby univerzálně platný, lze jmenovat více příkladů, kdy se úspora podílí na celkovém růstu spotřeby. Naplňují jej i plně elektronické „bezpapírové“ kanceláře, v nichž stále roste spotřeba papíru (5) – také zde se ukázalo, že pouhé technické řešení nepostačuje, či nové úseky silnic a dálnic, které mají zamezit dopravním zácpám, ale během krátké doby, až si je řidiči najdou, zhoustne provoz i na nich.
V roce 2005 bylo překvapivě zjištěno, že spotřeba elektrické energie v dobře tepelně izolovaných domech je v průměru ročně o 2254 kWh vyšší než v domech bez izolace. Toto zvýšení odpovídá v průměru 20 %. (6)
Poslední uvedený příklad lze vysvětlit tím, že úspory energie pomocí technologických opatření povedou ke změně chování spotřebitelů. Po počátečním snížení plateb za elektřinu se uspořené prostředky použijí pro zvýšení komfortu, zvýší se teplota topení v chladných dnech či se teplota zajišťovaná klimatizací v horkých dnech sníží. Pravděpodobná je i korelace mezi zájmem na technologickém řešení energetických úspor a zájmem o nové technologie a jejich používání, jinými slovy lidé, kteří se rozhodli investovat do energetiky svého domu, si často budou pořizovat další elektrické spotřebiče a zařízení.
(pokračování)
- http://www.nature.com/neuro/journal/v14/n11/full/nn.2949.html
- Goonan, T.G.: (2009) Cooper recycling in United States in 2004, U.S.Geological Survey Circular 1196 in: Ugo Bardi: Der geplünderte Planet, OEKOM, 2013, str. 139
- Floor Anthoni, J. (2010): Oceanic Abundance of Elements, dostupné na internetu: www.seafriends.org.nz/oceano/seawater.htm
- Jevons, William Stanley: 1906. In: Flux, A.W. (Ed.), The Coal Question: An Enquiry Concerning the Progress of the Nation, and the Probable Exhaustion of our Coal-mines Third ed Macmillan and Co., Ltd, London, dostupné na internetu: http://oll.libertyfund.org/titles/jevons-the-coal-question
- https://www.greenbiz.com/blog/2012/05/07/forget-paperless-office-heres-how-get-less-paper-office, http://www.orsgroup.com/news/paperless/some-paper-waste-statistics-in-the-office
- Adua, L.: To cool a sweltering earth: Does energy efficiency improvement offset the climate impacts of lifestyle? Energy Policy 38: 5719–5732, (2010), dostupné na interentu: http://fulltext.study/download/996015.pdf
Milan Smrž
Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun
Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
Milan Smrž
Také jste proti Green Dealu?
Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?
Milan Smrž
Greenwashing v Dubaji
Po téměř 30 letech nepřinesly klimatické konference COP žádný hmatatelný výsledek. Řeči se vedou a emise rostou. V čím zájmu se tak děje? Může jádro být řešením? Nebo lokální iniciativy přinášející instalace zdrojů a akumulace?
Milan Smrž
Patrně již nejsme racionální bytosti
Otázkou ovšem je, zda jsme vůbec někdy racionální byli, nebo jestli nám ve sebezničujícím rozletu bránil jenom nedostatek technologií a masmediální masáže
Milan Smrž
Materiály limitou obnovitelné energie?
Máme dostatek drahých materiálů na výstavbu obnovitelných zdrojů? Máme dost lithia pro akumulátory a dost neodymu pro permanentní magnety elektromotorů a větrných elektráren? Nevadí, že jsou v Číně? Máme jiná řešení?
Milan Smrž
Proč není současná zastupitelská demokracie tím nejlepším?
Směřování světa určují agresivní jedinci, jejichž mantrou je boj, hromadění majetku a moci, v podstatě osoby s psychopatickými rysy. Víme o nějaké lepší variantě, která by dala více prostoru odpovědnější a mírumilovnější politice?
Milan Smrž
Česká asociální a neekologická cesta z klimatické a energetické krize
Českou společnost stále méně zajímají problémy klimatické změny. Podporujeme jadernou energii, ale nechceme v obcích jaderné úložiště. Odmítáme větrnou energii, i když je nejčistším zdrojem elektřiny.
Milan Smrž
V něčem se Kazachstán podobá České republice
Před nedávnem jsem byl účastníkem energetického a ekologického semináře v kazachstánské Karagandě a rád bych sdílel některé skutečnosti česko-kazašských podobností.
Milan Smrž
Bytová politika v Čechách a v sousedních zemích
Domácí bytová politika je mizerná, lépe řečeno žádná. Nestaví se sociální byty, v nedostatečné míře se domy se v dostatečné míře nesanují, staví se nové projekty bez fotovoltaiky na střechách a fasádách. Řešení ale existuje.
Milan Smrž
O vítr a slunce se války nepovedou
Stálé propojení válek, násilí a nespravedlnosti s energií je evergreenem. Otroci, uhlí, ropa, plyn i uran představovaly cíle válečného snažení, ale současně byly i válečnými prostředky. Od antiky až do dnešních dnů.
Milan Smrž
Jezdec na koni sinavém – smrt (IV.díl seriálu)
Mohlo by se zdát, že smrt je kvintesencí všech předešlých apokalyptických jezdců. Jak válka, tak nemoci a hladomor za sebou nechávají mrtvé. Proč je tedy mezi apokalyptickými jezdci ještě další zvaný smrt?
Milan Smrž
Jezdec na koni černém – hladomor (III)
Třetí apokalyptický jezdec – hlad patrně přinese nevětší zkázu. Hlad není něco, co by se dalo zvládnout mezinárodními dohodami, vysláním mírových sborů nebo vynikající lékařskou péčí. Hlad je totální zmar.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce ? (II)
Jezdec na koni ohnivém – válka. Další díl mikroseriálu o apokalyptických jezdcích. Tentokrát s tématem, které Evropa za posledních sto let vnutila světu dvakrát. Doufejme, že naposledy.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce?
Soudobá epocha, nazývaná antropocén, či kapitálocén (J.W.More) je vyústěním posledních pěti tisíc let nadvlády člověka nad člověkem a posledních pětiset let absolutní nadvlády peněz a ekonomiky postavené na jejich zmnožování.
Milan Smrž
Otevřený dopis Petru Fialovi
Spor o jadernou energii rozděluje společnost i Evropu. V diskuzi se ale nebere na zřetel, že nám do limitu 1,5 °C, odsouhlaseného pařížskou dohodou, podle americké agentury MCC zbývá při současných emisích jen sedm a půl let.
Milan Smrž
Parlament hlasuje pro vysoké ceny energií
Dne 14.11.2021 odsouhlasila Sněmovna Parlamentu ČR usnesení o zařazení jaderné energie do taxonometrie udržitelných zdrojů EU. Tímto krokem vložila na krk občanů České republiky bianco šek na budoucí drahou jadernou energii.
Milan Smrž
Černý den pro klima v jaderné sněmovně
Nejsem si jist, zda v některé další demokraticky se chápající zemi není v celé sněmovně žádná slyšitelná opozice k jaderné energii. Nejedná se o dědictví totalitního myšlení, které hledá jedno správné řešení, jednu "pravdu"?
Milan Smrž
Otevřený dopis účastníkům protestních shromáždění
Současná hygienická omezení jsou jen pověstnou špičkou ledovce, ohrožujícího základy této civilizace. Nehledě na nesčíslná varování, překračujeme jednu limitu za druhou: přemnožení, skleníkové plyny, těžbu surovin a znečištění.
Milan Smrž
Dostavba letiště VH v Praze - noční můra klimatu i Pražanů
Rozhodnutí magistrátu Hlavního města Prahy o rozšíření letiště je pokusem o pokračování krachující neoliberální politiky a nepochopením zásadního ohrožení klimatickou katastrofou. Konec konců i hazardem se zbytky racionality.
Milan Smrž
Příklady úspěšných energetických transformací ve střední Evropě
Třetí a prozatím poslední pokračování seriálu o úspěšných energetických proměnách větších i menších měst a obcí ve střední Evropě. Vybral jsem místa, která jsou převážně klimaticky velmi podobná České republice.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 15,78
- Průměrná čtenost 1019x
Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice, o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz