Jsem přesvědčen, že tuto diskuzi již nikdo kromě přispivatelů nečte a proto v ní nebudu pokračovat.

Většinovou důvěru české společnosti v jádro opravdu nechápu. Jádro je dražší, má nezpochybnitelná rizika, havárie (každých cca 18 let jedna), možné válečné nebo teroristické útoky s následky převyšujícími cokoliv myslitelného a neopomenutelný lidský faktor.

Po 55 letech provozu JE neexistuje úložiště jaderného odpadu, které by mělo být zabezpečeno na milion let, dobu 100 x delší od neolitické revoluce. Přepracování vyhořelého paliva je náročným procesem s množstvím odpadu (kontaminace v LaHague, Sellafieldu); z víc jak třiceti rychlých reaktorů jsou v provozu jen dva větší, pracující do sítě a 4 experimentální. Všechny ostatní projekty byly ukončeny, za obrovských státních dotací a finančních ztrát. V roce 1975 byla na rok 2000 předpovězena instalovaná kapacita JE 4500 GW, realita v roce 2000 7,3%.

Nic se nemůže stát, i když je stavba JE v tektonicky nebezpečných oblastech v Japonsku.

Ani finančně nemůže jádro konkurovat OZE

https://www.rechargenews.com/transition/-nuclear-has-never-been-economic-and-is-dangerous-study/2-1-644297

Když sklízí jádro takové neúspěchy, tak proč ta víra v něj?

Většinovou důvěru má jádro proto, že česká společnost není hloupá a nenechá si nabulíkovat podobnou demagogii, jakou se tu Vy snažíte prezentovat Vy.

Jádro v přepočtu na vyrobenou jednotku elektřiny patří mezi nejbezpečnější zdroje elektřiny, např. i podle údajů světové zdravotnické organizace.

Úložiště jaderného odpadu samozřejmě existuje, existuje jich dokonce několik. Pokud mluvíte o vyhořelém jaderném palivu, tak většina z něj technicky vzato není zatím jaderný odpad, tím se stane až po relativně dlouhé době, kdy chladne nejprve v mokrém a později suchém meziskladu. I z toho důvodu není s trvalým hlubinným úložištěm vůbec kam pospíchat. Do provozu má být uvedeno až v roce 2065.

Přepracování vyhořelého paliva je technicky zvládnuté, transurany lze separovat a využít v rychlých množivých reaktorech, v Rusku se to dokonce děje. Nakonec mohou z vyhořelého paliva zbýt jen produkty štěpení, které není potřeba separovat milion let, ale řádově stovky let.

Finančně jádro nemůže konkurovat OZE v místech, kde jsou pro něj ideální podmínky (není případ ČR) a v případě, že nezáleží na tom, že nejsou schopny zajistit spolehlivou dodávku 24/7. V opačném případě je potřeba k ceně za OZE připočítat i náklady na stabilizaci výroby, které celou slavnou "výhodnost" OZE posílají do říše snů.

Jednoduchá odpověď: Utrpěla srážku s realitou.

Realitou nazýváte pokračovat ve fosilní pyromanii? Nebo horujete pro úplné zásobování jadernou energií? Považujete za realitu postavit jenom na výrobu elektřiny 4000 1 GW reaktorů? Máte představu kam byste je chtěl postavit? Za třicet let? Za dva a půl dne připojit jeden reaktor? Nebo čekat na fúzi 30-50 let?

Darebáci... abych byla echm... diplomatická. Hlavně že jsme vymysleli, vytunili a postavili nejlepší a nejčistší zdroj energie, jaký kdy lidstvo mělo. Všechno to úsilí opravdu schopných pilných, chytrých lidí šlo vniveč, když se objevila nevychovaná, nevzdělaná horda, co systematicky zmanipulovala vyděsila a zhysterizovala populaci natolik, že souhlasila, aby se tenhle zdroj vypnul.

Strašná katastrofa, ekologicky, ekonomicky, lidsky...

Vážená paní Tenzler,

opravdu Vám diplomaticky nechci razit radost, ale s koncem obnovitelné energie, opravdu nepočítejte.

Tak především je Energiewende propagandou tlačená šílenost, která začala iracionální hysterií proti jaderné energetice a jejíž ekonomické saldo už je a bude krutě záporné a její ekologické saldo je značně nejisté. Autor mohl uvést i fakt, že německé městské obyvatelstvo je pro Energiewendu většinou naladěno pozitivně, ovšem říká "postavte ty větrníky, soláry a pod. na venkově", což se kupodivu nelíbí obyvatelům venkova, kterým tyto energetické zdroje ničí životní prostředí. To je další z důvodů, proč se Energiewende zadrhává. Dalším důvodem je skutečnost, že infrastruktura průmyslových zemí je zkrátka nastavena na velké bodové zdroje a ne na roztroušené drobné zdroje. A pochopitelně, je tu i zásadní otázka zálohování těchto zdrojů.

Kdyby Německo věnovalo jen malou část prostředků a úsilí místo Energiewende na vývoj modernějších jaderných elektráren, žádné z výše popsaných potíží by je nepostihly a ty životnímu prostředí skutečně škodící uhelné by taky mohlo odstavit. Jenže ono jaksi v prvé řadě vypíná ty jaderné. S racionalitou to nemá nic společného.

Vážený pane Burgete!

Energiewende, stavící budoucí energetiku na obnovitelných zdrojích není propagandistická šílenost, ale klimatická nutnost. A to ze statistického a nikoliv ideologického hlediska. I kdybychom připustili jadernou energii (což je podle názoru mnohých odborníků, odborných i neziskových organizací, států i měst zbytečné a nežádoucí), tak bychom se museli potýkat s nedostatečnou kapacitou a nedostatkem času. Mezinárodní organizace pro atomovou energii (IAEA) představila dva scénáře: Na základě nízkého scénáře, při konstantní kapacitě 376 GWe v roce 2050 by se snížily emise skleníkových plynů v rozmezí 1,3 - 2,4 % a pro vysoký scénář při kapacitě 964 GWe v roce 2050: 3,8 - 6,8 %. Vyšší hodnoty platí při růstu globálních emisí skleníkových plynů o 2,0 %/rok, nižší hodnoty při růstu 3,5 %/rok.

Globální příspěvek jaderné energie do roku 2050 ke snížení emisí skleníkových plynů je při respektu ke scénářům IEAE marginální.

Navíc bychom museli v případě vysokého scénáře i s náhradou dosloužilých elektráren po roku 2050 připojit k síti téměř 900 1GW jednotek, tj. 30 ročně. V hypotetickém případě úplné jaderné výroby elektřiny bychom měli připojit téměř 3000 reaktorů. Kde vezmete takové množství nerecyklovatelného materiálu na stavbu reaktorů a kde potřebný uran, jehož je v tuto chvíli na 200 let? To považujete za racionální?

Asi jste, vážený pane, nepochopil můj článek, kde jasně píši, že Energiewende se zastavila politickým rozhodnutím, špatně nastavených pravidel.

Cena? Při nejnovějším kole aukcí fotovolaiky v únoru tohoto roku byl vytvořen nový rekord: příplatek 3,55 euro centu na kWh,tj 875 Kč/MWh. Srovnejte prosím s navýšenou cenou jaderné elektřiny z budované JE Hikley Point C 92,5 liber/MWh, tedy 2738 s ročním inflačním navýšením a po dobu 35 let. Doplatky na OZE, především FVE se budou dále snižovat.

Škoda že v tom článku chybí pravý důvod, proč Němci přešli (částečně, ne zcela) ze systému pevných výkupních cen na systém aukcí. Nebylo to proto, že by chtěli svému energetickému přechodu házet klacky pod nohy, ale prostě proto, že jeho náklady jsou i na Němce enormní. To co my ročně platíme jako následky tzv. solárního tunelu, platí Němci přibližně také, jenže v Eurech. Zároveň mají spolu se zmiňovaným Dánskem suverénně nejdražší elektřinu v Evropě, takže není divu, že hledají cesty jak ušetřit, protože je to zkrátka i pro ně "zu viel".

S těmi družstvy se ukázalo, že to také není tak růžové, protože často v aukcích figurovala družstva pouze jako bílí koně, nastrčení velkými hráči na trhu, kteří se tak snažili získat výhody z toho plynoucí.

Dále je nutné zmínit, že krach větrných aukcí na pevnině v posledních letech je daný i tím, že už mají Němci té industrializace krajiny až po krk, takže se naučili velmi účinně výstavbu blokovat. Téměř každý nový projekt končí u soudu.

Jinak ale musím pana Smrže pochválit, protože oproti předchozí tvorbě jde o relativně střízlivý pohled na věc.

Na závěr bych všem čtenářům rád doporučil tento výborný článek o Energiewende, určitě stojí za přečtení celý, obzvlášť část o tom, jak je to ve skutečnosti s tou výrobní cenou z obnovitelných zdrojů: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-atom-a-energiewende-v-sirsich-souvislostech

Vážený pane Nováku!

Tvrdíte, že hlavním důvodem jsou ceny. V SRN platí domácnosti 0,3088 a u nás 0,1478 eurocentu/kWh. V SRN je průměrný plat 96 896 Kč a v ČR 31 851 Kč. Elektřina je tedy v SRN 2,09 krát dražší a průměrný plat 3,04 krát vyšší. Elektřina je tedy v Německu na kupní sílu levnější a za průměrný plat si tam koupíte o 45,6% více elektřiny než u nás.

Solární tunel byl způsoben v ČR špatným politickým rozhodnutím, výkupní cena byla u nás 7 let než v SRN, v roce 2010 o 60%.

Námitku okolo družstev nechápu. Družstva a další malí investoři mají za dob aukcí stejné podmínky pro výstavbu, ale musí platit vysoké poplatky za přípravu projektu, proto se jich neúčastní. Nota bene při výstavbě velkých větrných parků a FVE vyjde jednotka levněji, než u malých, tak mohou kalkulovat s cenou. A velké projekty představují obecně velké investice, a problémy s ručením u malých investorů. V případě pevných výkupních cen byla situace příznivější pro malé investory. Nezapomínejme na to, že obnovitelná energie má/či by měla být ze svého charakteru decentrální.

Blokování výstavby větrných elektráren kontrastuje s tím, že koncem roku 2018 93% německého obyvatelstva považovalo výstavbu OZE za velmi důležitou nebo důležitou.

Na článek pana Kovalovského reaguji také na ekolistu: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milan-smrz-obnovitelna-energie-nema-vady-ktere-ji-mnozi-predhazuji.naopak-je-levna-bezpecna-a-perspektivni

Znamená to že Němci záměrně přibržďují v OZE? Z jakého důvodu?

Němci asi ne, ale ale silná německá fosilní lobby a rovněž, i přes zákon o opuštění jaderné energetiky, hospodářské a investiční kruhy, které doufají v renesanci jaderné energie v novém kabátku SMR či TWR.

Poměrně slušná porce dobrých zpráv.