Žijeme v nejlepší nebo nejhorší době?

7. 10. 2018 14:40:41
Často se omílá, že žijeme v nejlepší době. Je tomu skutečně tak? Proč nás neděsí stín nacházejícího civilizačního a přírodního kolapsu? Je snadné tyto obavy vytěsnit?

Opravdu žijeme v nejlepší době jenom proto, že můžeme zahánět nudu nákupy z valné části nepotřebných věcí v nákupních centrech, či leteckými cestami bůhvíkam, protože tam jsme ještě nebyli? Či vyhodit to, co jsme si nedávno koupili, ale krátce poté to už vyšlo z módy?

Pravděpodobně nikdy předtím nebyla naše globální civilizace ohrožena jako nyní nadcházejícím klimatickým kolapsem tak zásadně jako dnes, aniž by to vyvolalo významnější posun v chování společnosti. Nikdy předtím nebylo svobodné a pod perzekucí nevynucované chování veliké části obyvatel světa v tak příkrém rozporu s následky takového jednání.

Situace je v mnoha ohledech dramatičtější, než se ještě nedávno předpokládalo. Na Yaleově univerzitě zjistili, že při pokračování současné rychlosti produkce oxidu uhličitého bude dosaženo při stejných objemech emisí cca o jeden až tři stupně vyšší teploty. Země je totiž na emise oxidu uhličitého senzitivnější. Podle vědců z této univerzity neodhadly modely mezinárodního panelu pro klimatickou změnu IPCC korektně poměr ledových krystalků a kapiček podchlazené vody v mracích, které odrážejí dopadající sluneční záření. V mracích je ledu méně, a proto je jejich propustnost pro sluneční paprsky vyšší. Toto zjištění je zcela charakteristické, stále zjišťujeme, že klima ohrožujeme stále více.

To není jediná negativní zpráva, další předkládá vliv s rostoucí teplotou se uvolňujícího metanu s daleko intenzivnějším působením na oteplování planety. Podle Arctic Blog je možné očekávat nárůst teploty od roku 1900 do roku 2026 o 10°C.

Jakkoliv je globální oteplování mimořádně nebezpečným fenoménem, nezbavuje nás úvahy nad souvisejícími negativními jevy. Nemůže opomíjet mizící biodiverzitu, kdy nenávratně zanikají biologické druhy s rychlosti tisíckrát vyšší, než tomu bylo v předprůmyslové éře. Mezi nimi bohužel i ty, které jsme ani nepoznali. Rovněž nemůžeme brát na lehkou váhu v obrovských kvantech mizející ornici, která je nenahraditelným základem jakéhokoliv udržitelného zemědělství a existence jako takové. Bez jídla neuděláme ani krok. Na vině samozřejmě je nebiologický způsob zemědělství, s chemizací a velkoplošným, údajně efektivním obhospodařováním půdy. Tento devastující postup u nás bohužel díky hnutí Ano a Agrofertu získává další zemědělskou plochu i příznivce.

Alarmující skutečností je rovněž světové, stále pokračující a stále se zrychlující vyčerpávání podzemních zásob sladké vody a masivní využívání této vody pro zemědělské účely. Nejenom, že se vyčerpávaná voda v tuto chvíli podílí ze 42 procent na zvyšování hladiny moří, a navíc v horizontu málo desetiletí v aridních oblastech povede k dlouhodobému zasolení půdy, jako se tomu stalo v povodí australských řek Murray a Darling.

Stranou nemohou zůstat ani nůžky rozšiřující se mezi bohatými a chudými, a to v rámci jednotlivých států i mezi nimi. Tento zvyšující se rozdíl předznamenává hluboké sociální problémy, nezvladatelnou migraci a pravděpodobně i násilné střety.

Jako východisko se předkládají technologická řešení, obnovitelné zdroje, záchyt oxidu uhličitého, snížení prostupnosti atmosféry pomocí umělých aerosolů, a podobné. Nelze pochybovat, že obnovitelné zdroje představují důležitý prvek proměny energetického systému, což bylo dokázáno jak praktickými úspěchy obnovitelné energetiky (Kostarika, Uruquay či spolkové země Rakouska – Burgenland a Dolní Rakousko), tak i nedávnými teoretickými studiemi z Finska a Spojených států. Po technologických řešeních rádi sahají vlády, instituce i investoři, aniž by se zajímali o hlubší souvislosti. Představují srozumitelný a realizovatelný krok.

Technická řešení širokého spektra problémů ale ze zásady nemohou postačovat. Neexistuje žádná lidská technologie, která by měla netto nulové odpady a netto nulové emise. Neexistuje ani teoretická možnost 100% recyklace, v praxi se za dobrou považuje mnohem nižší míra (třeba nad 60%). Neexistuje žádný materiál, který by v důsledku lidského využití nepotřeboval vyčerpatelný zdroj a zařízení, které bylo nutno vyrobit z podobných materiálů. Obdobné platí i pro výrobu energie. Technologie nejsou pravděpodobně nikdy schopny přinést celostní udržitelné řešení. Lze spekulovat nad tím, zda soudobý odklon zájmu studentů od technických oborů jasnozřivě nereflektuje právě tuto skutečnost.

(pokračování za pár dní)

Autor: Milan Smrž | neděle 7.10.2018 14:40 | karma článku: 20.51 | přečteno: 709x

Další články blogera

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Milan Smrž

Greenwashing v Dubaji

Po téměř 30 letech nepřinesly klimatické konference COP žádný hmatatelný výsledek. Řeči se vedou a emise rostou. V čím zájmu se tak děje? Může jádro být řešením? Nebo lokální iniciativy přinášející instalace zdrojů a akumulace?

2.1.2024 v 9:12 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 1451 | Diskuse

Milan Smrž

Patrně již nejsme racionální bytosti

Otázkou ovšem je, zda jsme vůbec někdy racionální byli, nebo jestli nám ve sebezničujícím rozletu bránil jenom nedostatek technologií a masmediální masáže

19.11.2023 v 17:41 | Karma článku: 7.41 | Přečteno: 297 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1017

Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...