Je vyšší rovnost cesta do pekel?
Touha po rovnosti se projevuje náhlými zvraty, krizemi, a revolucemi, na nichž se mnohdy podílí velká část obyvatel. Je to touha opomíjených po majetku, závist chudších nebo lenivějších? Anebo je za tím více? Je rovnost lepší než nerovnost?
Historické interpretace navozují, že rovnostářské společnosti byly společnosti s menším násilím; v hrobech náčelníků nebyly uloženy zbraně ani nebyly zaplněny kostrami sloužících, dětí a žen. To bylo dokladováno ve starověkých sídlech v Çatal Hüyük v Anatólii ve středním Turecku (Ryan Eislerová), ale i na dalších místech jako na Krétě či v Mohendžodaru v dnešním Pákistánu. Tyto společnosti byly mimořádně stabilní a jejich trvání se počítalo na tisíciletí. Naproti tomu společnosti s centrálně organizovaným násilím měly trvání většinou (bohudíky) velmi krátké.
Rovnost vyjádřená Giniho indexem souvisí s mnoha dalšími aspekty společnosti. Souvisí očekávanou délkou dožití, matematickým a gramatickým vzděláním, dětskou úmrtností, počtem zabití a uvěznění, rodičovstvím teenagerů, důvěrou v ostatní, obezitou, duševními nemocemi, včetně drogové a alkoholové závislosti a sociální mobilitou. V nerovných společnostech jsou větší sociální a zdravotní problémy. Více nerovnosti ve srovnatelných zemích znamená ve svých důsledcích více kontroly, více lékařů, více policie, více vězení a psychologů a více mizérie pro všechny.
Je zřetelné, že mezi sebou lze porovnávat pouze země s podobným rozvojem. Giniho index Finska a Afganistanu je prakticky stejný, přesto se tyto země od sebe zásadně liší. Záleží na historickém kontextu a rozvoji společnosti. Srovnávání obdobných společností ale přináší pozoruhodné výsledky.
Je zajímavé, že mezi shodně vyspělými zeměmi nečiní rozdílný průměrný příjem na hlavu žádný podstatný rozdíl v indexu sociálních a zdravotních problémů. Například dvě země se stejným příjmem na hlavu, jako třeba Norsko a USA (okolo 37.000 USD/hlavu) leží na opačných pólech sociálních a zdravotních problémů. Pro hladinu 28.000 USD/hlavu tvoří obdobné dvojice Spojené království a Japonsko. Bohatý srovnávací materiál od Wilkinsona a Pickettové není samozřejmě jediným zdrojem takovýchto zjištění. Například kniha The Equality Effect od Dannyho Dorlinga o profitech rovnějších společností z poloviny loňského roku je hodnocena jako optimistický pohled do budoucnosti.
Více rovné společnosti jsou více inovativní a mají na příklad více patentů na počet obyvatel než země s vyšší mírou příjmové nerovnosti. Mezi Země, které mají nejvíce patentů, a které leží v dolní oblasti příjmové nerovnosti, jsou Finsko, Švédsko, Dánsko a Holandsko, a naopak na druhém konci s nízkým počtem patentů na hlavu a vysokou příjmovou nerovností leží země jako USA, Singapur, či Portugalsko.
Byla rovněž zjištěna závislost mezi tříděním odpadu a nerovností příjmu. Čím větší rovnost, tím větší třídění odpadu - jsou snad více rovní více odpovědní? Nebo se snad inspirují tím, co dělají ostatní, kteří jsou na tom svými materiálními podmínkami podobně? Rovněž index dětské spokojenosti podle UNICEF nijak nekoresponduje mezi bohatými zeměmi s průměrným příjmem na hlavu v příjmové hladině mezi 17.000 až 40.000 USD, ale zásadně mezi těmito zeměmi závisí na rovnosti příjmu.
Rovnost je dobrá pro všechny. Naopak, roste-li nerovnost, zvyšují se problémy ve společnosti. Narůstají negativní jevy a klesá vzdělanost a délka dožití. S rostoucí nerovností se společnost pravděpodobně pohybuje směrem k velikým sociálním a společenských zvratům, které se budou snažit nerovnost za cenu nesmyslných obětí a ztrát změnit. Po tom toužíme? Proč nemáme občanská hnutí nebo politické strany, které by tuto myšlenku dále rozvíjely, propagovaly a včlenily do svých aktivit a politických programů, když jsou fakta tak přesvědčující?
Milan Smrž
Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun
Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
Milan Smrž
Také jste proti Green Dealu?
Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?
Milan Smrž
Greenwashing v Dubaji
Po téměř 30 letech nepřinesly klimatické konference COP žádný hmatatelný výsledek. Řeči se vedou a emise rostou. V čím zájmu se tak děje? Může jádro být řešením? Nebo lokální iniciativy přinášející instalace zdrojů a akumulace?
Milan Smrž
Patrně již nejsme racionální bytosti
Otázkou ovšem je, zda jsme vůbec někdy racionální byli, nebo jestli nám ve sebezničujícím rozletu bránil jenom nedostatek technologií a masmediální masáže
Milan Smrž
Materiály limitou obnovitelné energie?
Máme dostatek drahých materiálů na výstavbu obnovitelných zdrojů? Máme dost lithia pro akumulátory a dost neodymu pro permanentní magnety elektromotorů a větrných elektráren? Nevadí, že jsou v Číně? Máme jiná řešení?
Milan Smrž
Proč není současná zastupitelská demokracie tím nejlepším?
Směřování světa určují agresivní jedinci, jejichž mantrou je boj, hromadění majetku a moci, v podstatě osoby s psychopatickými rysy. Víme o nějaké lepší variantě, která by dala více prostoru odpovědnější a mírumilovnější politice?
Milan Smrž
Česká asociální a neekologická cesta z klimatické a energetické krize
Českou společnost stále méně zajímají problémy klimatické změny. Podporujeme jadernou energii, ale nechceme v obcích jaderné úložiště. Odmítáme větrnou energii, i když je nejčistším zdrojem elektřiny.
Milan Smrž
V něčem se Kazachstán podobá České republice
Před nedávnem jsem byl účastníkem energetického a ekologického semináře v kazachstánské Karagandě a rád bych sdílel některé skutečnosti česko-kazašských podobností.
Milan Smrž
Bytová politika v Čechách a v sousedních zemích
Domácí bytová politika je mizerná, lépe řečeno žádná. Nestaví se sociální byty, v nedostatečné míře se domy se v dostatečné míře nesanují, staví se nové projekty bez fotovoltaiky na střechách a fasádách. Řešení ale existuje.
Milan Smrž
O vítr a slunce se války nepovedou
Stálé propojení válek, násilí a nespravedlnosti s energií je evergreenem. Otroci, uhlí, ropa, plyn i uran představovaly cíle válečného snažení, ale současně byly i válečnými prostředky. Od antiky až do dnešních dnů.
Milan Smrž
Jezdec na koni sinavém – smrt (IV.díl seriálu)
Mohlo by se zdát, že smrt je kvintesencí všech předešlých apokalyptických jezdců. Jak válka, tak nemoci a hladomor za sebou nechávají mrtvé. Proč je tedy mezi apokalyptickými jezdci ještě další zvaný smrt?
Milan Smrž
Jezdec na koni černém – hladomor (III)
Třetí apokalyptický jezdec – hlad patrně přinese nevětší zkázu. Hlad není něco, co by se dalo zvládnout mezinárodními dohodami, vysláním mírových sborů nebo vynikající lékařskou péčí. Hlad je totální zmar.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce ? (II)
Jezdec na koni ohnivém – válka. Další díl mikroseriálu o apokalyptických jezdcích. Tentokrát s tématem, které Evropa za posledních sto let vnutila světu dvakrát. Doufejme, že naposledy.
Milan Smrž
Počkáme na čtyři jezdce?
Soudobá epocha, nazývaná antropocén, či kapitálocén (J.W.More) je vyústěním posledních pěti tisíc let nadvlády člověka nad člověkem a posledních pětiset let absolutní nadvlády peněz a ekonomiky postavené na jejich zmnožování.
Milan Smrž
Otevřený dopis Petru Fialovi
Spor o jadernou energii rozděluje společnost i Evropu. V diskuzi se ale nebere na zřetel, že nám do limitu 1,5 °C, odsouhlaseného pařížskou dohodou, podle americké agentury MCC zbývá při současných emisích jen sedm a půl let.
Milan Smrž
Parlament hlasuje pro vysoké ceny energií
Dne 14.11.2021 odsouhlasila Sněmovna Parlamentu ČR usnesení o zařazení jaderné energie do taxonometrie udržitelných zdrojů EU. Tímto krokem vložila na krk občanů České republiky bianco šek na budoucí drahou jadernou energii.
Milan Smrž
Černý den pro klima v jaderné sněmovně
Nejsem si jist, zda v některé další demokraticky se chápající zemi není v celé sněmovně žádná slyšitelná opozice k jaderné energii. Nejedná se o dědictví totalitního myšlení, které hledá jedno správné řešení, jednu "pravdu"?
Milan Smrž
Otevřený dopis účastníkům protestních shromáždění
Současná hygienická omezení jsou jen pověstnou špičkou ledovce, ohrožujícího základy této civilizace. Nehledě na nesčíslná varování, překračujeme jednu limitu za druhou: přemnožení, skleníkové plyny, těžbu surovin a znečištění.
Milan Smrž
Dostavba letiště VH v Praze - noční můra klimatu i Pražanů
Rozhodnutí magistrátu Hlavního města Prahy o rozšíření letiště je pokusem o pokračování krachující neoliberální politiky a nepochopením zásadního ohrožení klimatickou katastrofou. Konec konců i hazardem se zbytky racionality.
Milan Smrž
Příklady úspěšných energetických transformací ve střední Evropě
Třetí a prozatím poslední pokračování seriálu o úspěšných energetických proměnách větších i menších měst a obcí ve střední Evropě. Vybral jsem místa, která jsou převážně klimaticky velmi podobná České republice.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 15,78
- Průměrná čtenost 1019x
Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice, o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz